IV.
Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníků řízení
19. Podle ustanovení § 42 odst. 4 a § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zaslal Ústavní soud předmětný návrh Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky.
20. Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ing. Miloslav Vlček ve vyjádření ze dne 11. května 2010 popsal zákonodárnou proceduru přijetí zákona o NKÚ a uvedl, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a s naším právním řádem. Je na Ústavním soudu, aby v souvislosti s podaným návrhem posoudil ústavnost napadeného ustanovení a vydal příslušné stanovisko.
21. Předseda Senátu Parlamentu České republiky MUDr. Přemysl Sobotka ve vyjádření ze dne 5. května 2010 uvedl, že návrhem na zrušení dotčená část ustanovení, stejně jako problematika kárné odpovědnosti, resp. kárného řízení, byly obsaženy v zákoně o NKÚ od prvopočátku jeho normativní existence a v nezměněné podobě jsou součástí právního řádu dosud, přičemž žádná z nastolených otázek se nestala pro zákonodárce tématem ani při jedné ze stávajících 17 novelizací zákona o NKÚ. I když se Senát na přijímání zákona o NKÚ nepodílel, neboť byl ustaven až v listopadu 1996, své odpovědnosti za stav právního řádu se nezbavuje. Senát neusiloval o revizi dosud neproblematizované právní úpravy kárné odpovědnosti, potažmo kárného řízení, ani v souvislosti s projednáváním novel zákona o NKÚ, na nichž již coby horní komora zákonodárného sboru participoval. Z jeho dosavadního vystupování při plnění zákonodárné pravomoci lze přitom důvodně usuzovat, že pokud by Senát měl nějaké pochybnosti o ústavní konformitě zákonné úpravy kárného řízení, bylo by možné očekávat seznatelnou reakci ať už na půdě jeho orgánů, či na schůzi pléna. Je zcela na Ústavním soudu, aby ve smyslu Ústavy a zákona o Ústavním soudu posoudil ústavnost navrhovatelem napadené části zákona.