Čl. 2
Laboratorní kritéria
1. Laboratorní kritéria jsou uvedena v prováděcím rozhodnutí Komise upravujícím přenosné nemoci 1).
2. U akutní toxoplazmózy se provádí průkaz celkových antitoxoplazmových protilátek nebo detekce vzestupu jejich hladin a specifických protilátek třídy IgA, IgM, IgG a IgE v séru či plazmě testy založenými na metodě ELISA nebo imunoanalyzátory.
3. Dále se u vrozené toxoplazmózy provádí průkaz celkových antitoxoplazmových protilátek nebo vzestupu jejich hladin v séru či plazmě, zejména metodou ELISA a sledováním rozdílů mezi profily antitoxoplazmových IgG matky a dítěte komparativním konfirmačním testem Western blot.
4. U akutní toxoplazmózy, především u těhotných žen, se stanovuje avidita antitoxoplazmových IgG.
5. U oční formy toxoplazmózy a mozkové toxoplazmózy není pouhá sérologická pozitivita průkazem oční ani mozkové toxoplazmózy; k potvrzení diagnózy je nutný pozitivní nález na očním pozadí nebo odpovídající nález zjištěný pomocí zobrazovacích vyšetření CNS.
6. Národní referenční laboratoř pro toxoplazmózu provádí konfirmace výsledků sérologických vyšetření na toxoplazmózu, zejména v případech suspektní první infekce v těhotenství či u akutní, vrozené nebo oční toxoplazmózy, diagnostikuje toxoplazmózu v problematických případech, především u pacientů s poruchou imunity.
------------------------------------------------------------------
1) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/945 ze dne 22. června 2018 o přenosných nemocích a souvisejících zvláštních zdravotních problémech, které musí být podchyceny epidemiologickým dozorem, a o příslušných definicích případů.