Čl. 2
Laboratorní kritéria
1. K průkazu potvrzeného případu rotavirového onemocnění se provádí laboratorní vyšetření klinického vzorku prostřednictvím
a) průkazu antigenu nebo antigenů rotavirů; nejčastěji imunochromatografickými rychlotesty, latexovou aglutinací a metodou ELISA,
b) přímého průkazu rotavirů elektronovou mikroskopií,
c) detekce nukleové kyseliny.
2. K laboratornímu vyšetření se odebírá nativní stolice; nejvyšší záchytnost je v prvních 3 dnech onemocnění.
3. K sérologickému vyšetření se odebírají 2 vzorky krve v 2týdenním intervalu; první vzorek se odebírá co nejdříve v akutním stadiu onemocnění. Předpokladem sérologické diagnózy je současné vyšetření prvního a druhého vzorku séra; potvrzením probíhajícího onemocnění je prokázaný signifikantní vzestup hladin protilátek anebo sérokonverze z negativity do pozitivity. Jakákoli hladina protilátek v jediném vzorku není průkazem akutně probíhajícího onemocnění.