4 Ověřování
4.1 Požadavky na zkušební a etalonové zařízení
4.1.1 Teploměry pro kontrolu teploty prostředí i teploměry pro kontrolu teploty teplé vody se zkouší metodou porovnání jejich údajů s údaji etalonového teploměru. Etalonovým teploměrem může být pouze platinový odporový snímač teploty kalibrovaný v rozsahu (-39 až +156) °C, sekundární etalon druhého řádu spolu s měřicím a vyhodnocovacím zařízením. Nejistota určení teploty kapaliny v porovnávacím termostatu nesmí přesáhnout 0,03 °C pro koeficient rozšíření k = 2 v rozsahu měření zkoušeného teploměru.
4.1.2 Vzduchová - prostorová sonda se zkouší buď ve vzduchovém porovnávacím termostatu (klimatizované komoře), nebo po vložení do vodotěsného obalu ponorně v kapalinové lázni.
4.1.3 Teploměr pro kontrolu teploty teplé vody se zkouší v kapalinovém porovnávacím termostatu, u něhož vnitřní prostor umožňuje realizovat měření při plném ponoru zkoušeného teploměru. Diference teplot v pracovním prostoru kapalinového porovnávacího termostatu smí být maximálně 0,03 °C.
4.1.4 Stopky, či jiné časoměrné zařízení s rozsahem nejméně do 10 h a relativní chybou menší než 0,02 %.
4.2 Obecné požadavky na ověřované měřidlo
4.2.1 Postup při prvotním a následném ověření teploměru pro kontrolu teploty teplé vody a teploměru pro kontrolu teploty prostředí je shodný.
4.2.2 Při vnější prohlídce teploměru pro kontrolu teploty teplé vody nebo teploměru pro kontrolu teploty prostředí se zjišťují závady zjistitelné vizuálně. Při kontrole plnění technických požadavků se zjišťuje, zda měřidlo splňuje požadavky podle bodu 2.2. Měřidla, která při vnější prohlídce a kontrole předepsaných náležitostí nevyhoví, se z dalších zkoušek vyřadí.
4.3 Postup při zkoušce správnosti měření zkoušeného měřidla
4.3.1 Teploměr pro kontrolu teploty teplé vody i teploměr pro kontrolu teploty prostředí se zkouší v pěti bodech předepsaného teplotního rozsahu, rovnoměrně rozdělených v celém intervalu rozsahu. První a poslední bod musí ležet v okolí mezí předepsaného teplotního rozsahu.
4.3.2 Snímač teploměru pro kontrolu teploty prostředí i snímač teploměru pro kontrolu teploty teplé vody (popřípadě celý teploměr s vnitřním snímačem) je umístěn v pracovním prostoru porovnávacího termostatu spolu s etalonovým teploměrem a nechá se temperovat po dobu potřebnou k ustálení teploty.
4.3.3 Teplota v porovnávacím termostatu je určována etalonovým teploměrem.
4.3.4 Každý odečet zkoušených teploměrů musí začínat a končit určením teploty etalonovým teploměrem.
4.3.5 V průběhu jedné zkoušky je možné zkoušet najednou nejvýše pět měřidel.
4.3.6 Odečty se realizují časově po sobě podle následujícího schématu:
1. odečet: T , T , T ...................T , T
E 1 2 5 E
2. odečet: T , T .......................T , T , T
E 5 2 1 E
3. odečet: T , T .......................T , T , T
E 5 2 1 E
4. odečet: T , T , T ...................T , T
E 1 2 5 E
kde T je údaj o teplotě určené etalonovým teploměrem,
E
T ....T údaje o teplotě naměřené zkoušenými teploměry 1...5.
1 5
4.3.7 Z naměřených hodnot zkoušených měřidel se vypočte aritmetický průměr, pro každou sérii odečtu zvlášť. Z údajů etalonového teploměru se vypočte teplota kapaliny v porovnávacím termostatu pro každou sérii odečtu.
4.3.8 Chyba správnosti Δ údaje zkoušeného měřidla se vypočte ze vztahu
Δ = t - t
T E
kde t je aritmetický průměr údajů o teplotě naměřené
T zkoušeným měřidlem,
t je konvenčně pravá hodnota teploty změřená etalonovým
E teploměrem.
4.3.9 Nejvyšší dovolená chyba správnosti údaje zkoušeného měřidla může být ± 0,4 °C.
4.4 Postup při zkoušce správnosti doby záznamu
4.4.1 Tato zkouška se provádí pouze u měřidel, která jsou vybaveny záznamovým zařízením. Při této zkoušce je kontrolována doba záznamu v rozsahu dovolené chyby stanovené technickými požadavky na záznamové zařízení. Kontrolu lze provést buď vyhodnocením zkušebního záznamu, nebo jiným postupem, pokud je výrobcem doporučený a je pro potřeby ověření použitelný.
4.4.2 Vnitřní záznamové zařízení se nastaví na svou největší rychlost (tj. na nejkratší záznamový interval). Skutečný čas se po dobu zkušebního záznamu měří pomocí stopek (viz bod 4.1.4) a porovná se s časovým intervalem naměřeným záznamovým zařízením. Záznamové zařízení se kontroluje při teplotě okolí.
4.4.3 Záznamové zařízení se uvede do chodu (aktivace pomocí tlačítek, či komunikačního rozhraní).
4.4.4 Pomocí skokové změny teploty, které je teploměr pro kontrolu teploty prostředí s vnitřním snímačem teploty nebo vzduchová sonda vystaven, se do souboru zaznamenávaných dat vyznačí okamžik začátku zkoušky, při němž jsou spuštěny stopky. Po ustálení údaje tohoto teploměru se provede skoková změna teploty na původní teplotu.
4.4.5 Záznam se nechá v chodu spolu se stopkami po dostatečně dlouhou dobu. Po tuto dobu může být měřidlo, nebo sonda teploměru při teplotě okolí.
4.4.6 Po uplynutí zkušební doby se měřidlo opakovaně vystaví skokové změně teploty, čímž se do souboru zaznamenávaných dat vyznačí ukončení zkoušky a stopky se zastaví.
4.4.7 Provede se odečet dat ze záznamového zařízení, kdy časový interval mezi skokovými změnami na začátku a konci zkoušky je porovnáván s časovým intervalem změřeným pomocí stopek.
4.4.8 Odhad délky časového intervalu T (v minutách), nutného ke kontrole doby záznamu, se vypočítá podle následujícího vzorce:
100 . t
i
T = --------
δ
p
kde t je nejkratší měřitelný časový interval na záznamu
i v minutách;
δ je největší dovolená chyba v procentech.
p
4.4.9 Doba záznamu se měří záznamovým zařízením (viz body 4.4.4 až 4.4.6). Její chyba δ v procentech se vypočítá podle následujícího vzorce:
(t - t )
c r
δ = --------- x 100
t
c
kde t je doba záznamu naměřená stopkami,
c
t je doba záznamu naměřená záznamovým zařízením.
r
4.4.10 Chyba doby záznamu musí být menší nebo rovna největší dovolené chybě, což je 0,2 % změřeného intervalu. Jestliže chyba měření nepřesahuje dovolenou chybu, je způsobilé ověření z hlediska měření doby záznamu.
4.4.11 Vlastní nejistota měření doby záznamu je s ohledem na délku časového intervalu, přesnost stopek a dobu reakce obsluhy zanedbatelná.
4.5 Ověřovací list
Jestliže ověřované měřidlo splňuje požadavky stanovené touto vyhláškou, opatří se úřední značkou a vydá se ověřovací list 5).
------------------------------------------------------------------
5) § 6 vyhlášky č. 262/2000 Sb.
******************************************************************