IV.
Replika navrhovatele
21. Ústavní soud zaslal obdržená vyjádření navrhovateli k replice. Navrhovatel uvedl, že vyjádření Veřejného ochránce práv ilustruje významnější dopad napadené úpravy a značně relativizuje argument vlády, že k žádným problémům při její aplikaci nedochází.
22. K vyjádření vlády navrhovatel konstatoval, že v něm nenalezl odpověď na otázku, jakým způsobem lze vyložit právní normu v tom smyslu, že přístup účastníka řízení k soudu je umožněn v případech, kdy je vyžadováno právní zastoupení advokátem a kdy není toto zastoupení pro účastníka řízení k dispozici. Navrhovatel nesouhlasí s argumentem, že po odmítnutí může účastník řízení oslovovat další advokáty z celkového jejich množství 14 000. Tato argumentace nijak nesouvisí s předmětem soudního řízení, v němž je napadeno přímo rozhodnutí České advokátní komory, kterým bylo zastaveno řízení o určení advokáta.
23. Navrhovatel dále uvedl, že ani ve vyjádření Komory nenašel jediný odkaz na platnou právní úpravu, podle níž by bylo možné účastníku řízení, jehož výdělkové a majetkové poměry to vylučují, ustanovit advokáta v případě, kdy je toto zastoupení povinné. Rozbor toho, kde a jak je nutný advokátní přímus či co je myšleno rovností "zbraní" v řízení, neřeší základní předpoklad, že účastníku řízení je přístup k soudu vůbec odepřen. Navrhovatel nikde netvrdil, že by advokátní zastoupení mělo či muselo být poskytováno zdarma. K této argumentaci pak navrhovatel poukazuje na znění § 18 zákona o advokacii ve znění účinném do 30. 6. 2018 a tehdejší běžnou praxi, kdy ustanovení advokáta samo o sobě neznamenalo právo na bezplatnou právní pomoc a ta mohla být zpoplatněna, aniž by bylo navrhovateli známo, že by to činilo nějaké praktické obtíže.