Článek 10
Řešení sporů mezi smluvními stranami
1. Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo použití ustanovení této dohody budou, pokud to bude možné, vyřešeny konzultacemi nebo jednáními uskutečněnými diplomatickou cestou.
2. Pokud smluvní strany nedosáhnou dohody ve lhůtě šesti měsíců od zahájení sporu, bude spor na žádost kterékoli smluvní strany předložen rozhodčímu soudu složenému ze tří členů. Každá smluvní strana jmenuje jednoho rozhodce a tito dva rozhodci takto jmenovaní pak společně vyberou třetího rozhodce, který bude občanem třetího státu a který bude, se souhlasem obou smluvních stran, jmenován předsedou soudu.
3. Pokud jedna se smluvních stran nejmenuje svého rozhodce a neučiní tak ani ve lhůtě dvou měsíců po vyzvání druhou smluvní stranou, jmenuje rozhodce na žádost druhé smluvní strany předseda Mezinárodního soudního dvora.
4. Pokud oba rozhodci nedosáhnou shody ve volbě třetího rozhodce do dvou měsíců po svém jmenování, jmenuje tohoto rozhodce na žádost některé ze smluvních stran předseda Mezinárodního soudního dvora.
5. Pokud v případech upravených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku předseda Mezinárodního soudního dvora nemůže vykonat tento úkol nebo je-li občanem některé smluvní strany, provede nezbytná jmenování místopředseda, a jestliže ani on nemůže vykonat tento úkol nebo je-li občanem některé smluvní strany, provede nezbytná jmenování služebně nejstarší soudce Mezinárodního soudního dvora, který není občanem žádné smluvní strany.
6. Rozhodčí soud přijímá své rozhodnutí většinou hlasů. Každá smluvní strana uhradí náklady svého rozhodce a své účasti v rozhodčím řízení. Náklady předsedy a ostatní výdaje budou hrazeny v zásadě smluvními stranami rovným dílem.
7. Soud určí vlastní jednací pravidla.
8. Rozhodnutí soudu jsou pro smluvní strany konečná a závazná.