§ 31
(1) Dojde-li místní lidový soud po projednání provinění nebo trestného činu k závěru, že se občan provinění nebo trestného činu dopustil, že však samo projednání věci splnilo svůj výchovný účel, neuloží žádné opatření. Může to učinit zejména tehdy, jestliže provinilý občan projeví upřímnou lítost, omluví se poškozenému nebo kolektivu a zaváže se zjednat nápravu a nahradit způsobenou škodu. Jinak uloží některé z těchto opatření:
a) napomenutí,
b) veřejnou důtku,
c) pokutu do 500 Kčs,
d) nápravné opatření srážkou z platu až do 15 % na dobu nejvýše 3 měsíců,
e) nařídí na dobu nejvýše 6 měsíců, aby byl provinilý občan přeložen na nižší funkci nebo na jiný pracovní úsek; toto opatření může uložit pouze místní lidový soud na pracovišti.
(2) Místní lidový soud může vyslovit propadnutí věci, která náleží provinilému občanu a které bylo použito k spáchání provinění nebo trestného činu nebo kterou provinilý občan svým činem získal, bude-li to vyžadovat bezpečnost lidí nebo majetku nebo jiný obecný zájem. Propadlá věc připadá státu. Propadnutí věci nelze vyslovit, jestliže hodnota věci je v nápadném nepoměru ke stupni nebezpečnosti spáchaného činu.
(3) Byla-li proviněním nebo trestným činem provinilého občana způsobena majetková škoda, působí místní lidový soud k tomu, aby ji viník dobrovolně nahradil. Odepře-li provinilý občan způsobenou škodu nahradit, uloží mu tuto povinnost. Jestliže se však místnímu lidovému soudu nepodaří zjistit přesnou výši škody nebo kdyby mu zjištění přesné výše škody činilo potíže, doporučí poškozenému, aby se obrátil se svým nárokem na náhradu škody na okresní soud.
(4) Uložené pokuty a srážky z platu při nápravných opatřeních se odvádějí do státního rozpočtu.