§ 2
(1) Nároky polského státu a polských právnických osob, ústavů a nadací proti československému státu a československým právnickým a fyzickým osobám, jakož i majetek polských fyzických osob a jejich nároky proti československému státu a československým právnickým osobám, pokud se považují podle Dohody za vypořádané a pokud již podle ní na československý stát nepřešly, přecházejí na československý stát dnem 9. ledna 1959.
(2) Dlužníci jsou přechodem nároků podle ustanovení odstavce 1 zproštěni povinnosti plnit své závazky dosavadním věřitelům a jsou povinni plnit je československému státu. Vláda může stanovit, které z nároků, jež přešly nebo přecházejí na československý stát, nemají být vymáhány.