II. 3. 3. Postupy zkoušek vyluhovatelnosti a rychlosti objemového úniku
10. Pro vzorky, které obsahují nebo simulují nerozptýlitelnou pevnou látku, musí být zkouška vyluhovatelnosti provedena následujícím způsobem:
a) vzorek musí být po dobu 7 dnů ponořen do vody při pokojové teplotě. Musí být použit takový objem vody, aby na konci sedmidenního zkušebního období dosahoval volný objem neabsorbované a nezreagované vody nejméně 10 % objemu samotného vzorku pevné látky. Voda musí mít počáteční pH 6 až 8 a konduktivitu při teplotě 20 °C maximálně 1 mS/m,
b) poté musí být voda se vzorkem ohřátá na teplotu 50 ± 5 °C a tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin,
c) poté musí být stanovena aktivita vody,
d) poté musí být vzorek ponechán v nehybném vzduchu po dobu 7 dnů při teplotě nejméně 30 °C a relativní vlhkosti nejméně 90 %,
e) poté musí být vzorek ponořen do vody s vlastnostmi podle písmene a), voda se vzorkem musí být ohřátá na teplotu 50 ± 5 °C a tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin,
f) nakonec musí být stanovena aktivita této vody.
11. Pro vzorky, které obsahují nebo simulují radioaktivní nebo štěpnou látku uzavřenou v hermetické schránce, musí být zkouška vyluhovatelnosti nebo zkouška rychlosti objemového úniku provedena následujícím způsobem:
a) zkouška vyluhovatelnosti:
1. vzorek musí být ponořen do vody při pokojové teplotě. Voda musí mít počáteční pH 6 až 8 a konduktivitu při teplotě 20 °C maximálně 1 mS/m,
2. poté musí být voda se vzorkem ohřátá na teplotu 50 ± 5 °C a tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin,
3. poté musí být stanovena aktivita vody,
4. poté musí být vzorek ponechán v nehybném vzduchu po dobu 7 dnů při teplotě nejméně 30 °C a relativní vlhkosti nejméně 90 %,
5. postup podle bodů 1, 2 a 3 musí být jedenkrát opakován,
b) stanovení rychlosti objemového úniku musí zahrnovat libovolnou z příslušných zkoušek podle ISO 9978:1992(E).