§ 5.
(1) Úřední cestou rozumí nařízení úřední (služební) výkon včetně cesty k němu a zpět, který zaměstnanec podle příkazu (instrukce) jemu zvláště písemně daného úřadem (orgánem), oprávněným naříditi úřední cestu, a označeného výslovně jako příkaz k úřední cestě (instrukce o úředních cestách) koná mimo své trvalé působiště (stálé bydliště, místo pobytu o dovolené, místo substituce nebo dočasného přidělení).
(2) Zvláštního písemného příkazu podle odstavce 1 není třeba u soudců, pokud v soudním řízení lze konati úřední cesty bez zvláštního svolení.
(3) Ústřední úřad může v dohodě s ministerstvem financí určiti, kdy dále není třeba zvláštního písemného příkazu k úřední cestě.