§ 6
Porušení území k umístění jaderného zařízení zlomem
(1) Posuzování území k umístění jaderného zařízení z hlediska jeho porušení zlomem musí
a) hodnotit zlomy
1. s prokázaným pohybem v posledních 2,6 milionech let,
2. s doloženým výskytem historických zemětřesení nebo skupiny ohnisek zemětřesení s přímou vazbou na zlom, nebo
3. ve strukturním vztahu k jinému známému zlomu schopnému posunutí splňujícího podmínky bodu 1 nebo 2, existuje-li vysoká pravděpodobnost, že posun na zlomu způsobí posun na dalším zlomu s projevem na povrchu nebo blízko povrchu území k umístění jaderného zařízení,
b) využívat geologická, geofyzikální nebo seismologická data,
c) být provedeno do vzdálenosti 25 km a
d) zahrnovat hodnocení
1. výskytu pomalých deformací povrchu území, včetně zlomů, které nemají geologický projev, ale mohou být reaktivovány,
2. výskytu lineárních topografických morfologických prvků reliéfu,
3. výskytu ostrých litologických rozhraní,
4. výskytu projevů indikujících mechanické přetvoření hornin na tektonických liniích, zejména zón drcení, jílových minerálů a zvodnění,
5. výskytu přístrojově zaznamenaných zemětřesení nebo historických doložených zemětřesení a
6. projevů výskytu zlomů na pozemku jaderného zařízení, zejména jejich zvýšené propustnosti pro pohyb podzemních vod horninovým prostředím.
(2) Charakteristikou porušení území k umístění jaderného zařízení zlomem, při jejímž dosažení je umístění jaderného zařízení zakázáno, je
a) výskyt zóny pohybově nebo seismicky aktivního zlomu nebo jiného pohybu zemské kůry, který by mohl způsobit deformaci jaderného zařízení snižující jadernou bezpečnost, do vzdálenosti 5 km, nebo
b) vznik doprovodného zlomu na pozemku jaderného zařízení.