§ 9
Určení skupiny jako finančního konglomerátu
(1) Pokud orgán dohledu na základě informací získaných při výkonu dohledu má za to, že regulovaná osoba, které udělil povolení, je členem skupiny, která by mohla být finančním konglomerátem, který dosud nebyl určen, informuje o tom orgány dohledu, které vykonávají dohled nad regulovanými osobami ve skupině a Společný výbor evropských orgánů dohledu podle přímo použitelných předpisů Evropské unie, případně též jiné orgány dohledu. Tyto orgány dohledu určí,
a) který z nich bude koordinátorem (§ 13) v případě, že tato skupina bude určena jako finanční konglomerát,
b) zda skupina je finančním konglomerátem.
(2) Má-li být koordinátorem pro dotčenou skupinu orgán dohledu z České republiky, potom se na řízení o určení finančního konglomerátu vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely řízení o určení, zda je skupina finančním konglomerátem podle tohoto zákona, si účastníci tohoto řízení, kterými jsou osoby ve skupině, zvolí společného zmocněnce, kterým může být i právnická osoba. Do doby, než si zvolí společného zmocněnce, má jeho postavení ovládající osoba v čele této skupiny nebo, pokud není v čele této skupiny ovládající osoba, regulovaná osoba s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru ve skupině; této osobě se zároveň vždy doručuje rozhodnutí ve věci. Řízení o určení finančního konglomerátu se zahajuje z podnětu orgánu dohledu určeného podle odstavce 1 písm. a). Současně se zahájením řízení sdělí tento orgán dohledu zmocněnci pro řízení o určení finančního konglomerátu, že bude koordinátorem v případě, že dotčená skupina bude určena jako finanční konglomerát, a že je orgánem dohledu, který vede správní řízení v této věci. Tím není dotčeno ustanovení § 13 odst. 4.
(3) Orgán dohledu, který vede řízení o určení finančního konglomerátu, vychází při určování, zda je skupina finančním konglomerátem, přednostně z informací získaných na základě výkonu dohledu nebo od jiných orgánů dohledu. Pokud k tomuto řízení potřebuje i jiné informace, vyžádá si je od společného zmocněnce pro řízení o určení finančního konglomerátu.
(4) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o určení finančního konglomerátu se na osoby ve skupině vztahují povinnosti stanovené tímto zákonem těmto osobám. Pokud jsou součástí skupiny, která byla určena jako finanční konglomerát, i osoby, které doposud nepodléhaly žádné formě dohledu, je koordinátor povinen v rozhodnutí podle věty prvé vymezit ve vztahu k takovým osobám též přiměřenou lhůtu, uplynutím které jsou tyto osoby povinny plnit povinnosti stanovené tímto zákonem a která nesmí být kratší než 60 dnů.
(5) Opravný prostředek ve správním řízení proti rozhodnutí o určení finančního konglomerátu není přípustný. Účastník řízení o určení finančního konglomerátu může podat žalobu ve správním soudnictví 6) proti určení skupiny jako finančního konglomerátu, je-li koordinátorem orgán dohledu z České republiky.
(6) O určení skupiny jako finančního konglomerátu a o svém ustanovení koordinátorem informuje koordinátor orgány dohledu, které regulovaným osobám ve skupině udělily povolení, orgány dohledu členského státu, ve kterém má sídlo smíšená finanční holdingová osoba, a Společný výbor evropských orgánů dohledu.
(7) Pokud má ovládající osoba v čele skupiny určené jako finanční konglomerát nebo, pokud není v čele skupiny ovládající osoba, regulovaná osoba s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru ve skupině za to, že na základě změn skutečností rozhodných pro určení finančního konglomerátu již skupina není finančním konglomerátem, oznámí tuto skutečnost koordinátorovi (§ 13) a současně mu tuto skutečnost prokáže. Je-li koordinátorem orgán dohledu z České republiky, je dnem doručení tohoto oznámení zahájeno správní řízení. Správní řízení může být zahájeno i z podnětu koordinátora. Pokud koordinátor po dohodě s dalšími orgány dohledu zjistí, že skupina již není finančním konglomerátem, vydá o tom rozhodnutí, jinak řízení zastaví. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o tom, že skupina přestala být finančním konglomerátem, se na osoby ve skupině přestávají vztahovat povinnosti stanovené tímto zákonem. Ustanovení odstavce 2 věty druhé a třetí a odstavců 3, 5 a 6 se použijí obdobně.
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.