Příloha č. 3
Metody hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
1. Pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H1 výbušnost se použijí:
a) při zkoušce na působení vnějších tepelných podnětů, citlivosti k nárazu a citlivosti ke tření metody popsané ve zvláštním právním předpisu; 6)
b) při zkoušce, při níž se stanovuje relativní citlivost k nárazu a relativní citlivost ke tření ve srovnání s m-dinitrobenzenem, metody na mezinárodně uznávaných zkušebních zařízeních, u nichž je prokázáno, že jimi získané výsledky odpovídají výsledkům získaným na zkušebních zařízeních uvedených ve zvláštním právním předpisu; 6)
c) při zkoušce na působení kompresní vlny metody popsané u zkoušky 2 (a): UN gap test, uvedené ve zvláštním právním předpise 7) (Zkouška s mezerou podle OSN, uvedená v Doporučení pro přepravu nebezpečného zboží, Příručce pro zkoušky a kritéria);
d) při zkoušce pro stanovení rychlosti výbuchového hoření po zážehu metody popsané u zkoušky 2 (c) (i): Time/pressure test, uvedené ve zvláštním právním předpise 7) (Časově/tlaková zkouška, uvedená v Doporučení pro přepravu nebezpečného zboží, Příručce pro zkoušky a kritéria);
e) zkušební metoda pro odpady, které se stávají výbušnými po smíchání s hořlavými materiály, a pro organické peroxidy s nebezpečím detonace nebo deflagrace je uvedena ve zvláštním právním předpise; 7)
f) zkušební metoda pro oxidační kapaliny uvedená ve zvláštním právním předpise, 7) Test 0.2: Test for oxidizing liquids (p. 342 - 348).
2. Pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H2 oxidační schopnost, H3-A vysoká hořlavost a H3-B hořlavost se použijí metody stanovené pro zkoušení oxidačních schopností a hořlavosti chemických látek a přípravků uvedené ve zvláštním právním předpise. 8)
3. Při hodnocení nebezpečných vlastností H4 až H8, H10 a H11 se postupuje následujícím způsobem: Chemické látky, které hodnocený odpad obsahuje, se klasifikují podle zvláštního právního předpisu. 2) Po klasifikaci chemických látek obsažených v odpadech se provádí stanovení obsahu (např. v hmotnostních procentech) chemických látek v hodnoceném odpadu. Zjištěný obsah nebezpečných látek se porovná s kritérii uvedenými v příloze č. 2.
4. Hodnocení nebezpečné vlastnosti infekčnosti vychází z odborného posudku technologie, z popisu vzniku odpadu a možného obsahu infekčního agens v hodnoceném odpadu. Infekční agens se hodnotí na základě zařazení mikroorganismů do tříd patogenity. Mikrobiologické rozbory odpadu mohou být součástí podkladových materiálů. Při hodnocení nebezpečné vlastnosti infekčnosti se vychází z mikrobiologických vyšetření především v těch případech, kdy se provádí mikrobiologická dekontaminace odpadu (technologický proces, chemická, biologická nebo fyzikální úprava odpadu). Mikrobiologické vyšetření je indikátorem účinnosti.
5. Pro hodnocení vlastnosti odpadu H12 schopnost uvolňovat toxické nebo vysoce toxické plyny ve styku s vodou, se vzduchem nebo s kyselinami se použije metoda navržená pro stanovení množství uvolňovaných hořlavých plynů ve styku s vodou podle zvláštního právního předpisu 8) doplněná o variantu použití 1 mol/l kyseliny chlorovodíkové.
6. Pro hodnocení nebezpečné vlastnosti H13 schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při jejich odstranění nebo po něm se použijí metody uvedené v přílohách č. 5 a 10 k vyhlášce o podrobnostech nakládání s odpady.
7. Pro hodnocení vlastnosti H14 ekotoxicita se použijí metody:
Pro zkoušky akutní toxicity:
- ČSN EN ISO 6341 Jakost vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicity
- ČSN EN 28692 Jakost vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních řas Scenedesmus subspicatus a Selenastrum capricornutum (ISO 8692; 1989)
- ČSN EN ISO 7346-2 Jakost vod - Stanovení akutní letální toxicity pro sladkovodní ryby [Brachydanio rerio Hamilton-Buchanan (Teleostei, Cyprinidae)] - část 2: Obnovovací metoda
- Test inhibice růstu kořene hořčice bílé (Sinapsis alba). Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí ke stanovení ekotoxicity odpadů.
------------------------------------------------------------------
2) Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek.
6) Vyhláška č. 316/1998 Sb., kterou se stanoví metoda pro zjišťování výbušnosti chemických látek a chemických přípravků.
7) Recommendations on the Transport of Dangerous Goods, Manual of Tests and Criteria, Third revised edition, United nations, New York and Geneva, 1999, sdělení Ministerstva zhraničních věcí č. 159/1997 Sb., o přijetí změn a doplňků "Přílohy A - Ustanovení o nebezpečných látkách a předmětech" a "Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě" Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), přijaté v Ženevě dne 30. září 1957, vyhlášené pod č. 64/1987 Sb., Dohoda ADR, Příloha A nebo na zkušební metody pro nebezpečnou vlastnost H1 (výbušnost).
8) Vyhláška č. 85/1999 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování hořlavosti a oxidačních vlastností chemických látek a chemických přípravků.
------------------------------------------------------------------