§ 2.
Jestliže znalecký úkon, hledíc k jeho rozsahu, složitosti nebo mimořádným vědomostem nebo dovednostem, jichž bylo k němu potřebí, nebo hledíc k jiným mimořádným okolnostem vybočuje z obvyklých mezí do té míry, ze by odměna podle nejvyšší sazební položky nebo podle § 1, odst. 2 byla neúměrná času a námaze, budiž přiznána odměna přiměřeně vyšší.