§ 15.
(1) Rozsah znalecké činnosti budiž omezen jasným a přesným označením předmětu,účelu a způsobu šetření a poskytnutím stručných, avšak obsažných zpráv ze spisů.
(2) třeba vyšetřiti několik předmětů a není-li jisto, zda nepostačí vyšetření některých z nich, buďtež vyšetřeny zatím jen některé a znalci buďtež poukázáni, aby upustili od dalšího šetření, jakmile dosáhnou jeho účelu. Je třeba započíti vždy s vyšetřením těch předmětů a užiti toho způsobu šetření, podle něhož se lze nejspíše nadíti kladného výsledku.
(3) Pomocné osoby (§ 8) smí znalec přibrati jen, potřebuje-li jich nutně při svém úkonu, a to, mají-li nárok na odměnu a není-li nebezpečí v odkladu, jen se svolením soudu. Zpravidla mají pomocné osoby býti získány na místě, kde se znalecký úkon provádí.
(4) Soudcovy příkazy buďtež s udáním rozsahu, předmětu, způsobu a účelu šetření ve spise vyznačeny, a byly-li dány znalci ústně, buďtež ve spise jeho podpisem stvrzeny.