§ 17
(1) Česká národní banka, je-li to účelné po konzultaci s orgány příslušnými k řešení krize jiných členských států, na jejichž území vykonává činnost člen skupiny prostřednictvím významné pobočky (dále jen "orgán příslušný k řešení krize významné pobočky"), vypracuje plán řešení krize instituce se sídlem v České republice, která není členem skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě, a současně posoudí její způsobilost k řešení krize podle § 22, 23 a podle kritérií obsažených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2) Česká národní banka poskytne instituci shrnutí hlavních prvků jejího plánu řešení krize.
(3) Při vypracování plánu řešení krize Česká národní banka zohlední možný dopad selhání instituce a následného řešení selhání podle insolvenčního zákona na finanční systém, ostatní instituce včetně podmínek jejich financování a hospodářství jako celek; přitom přihlédne k povaze podnikání instituce, její vlastnické struktuře, právní formě instituce, jejímu rizikovému profilu, velikosti, právnímu postavení, provázanosti s jinými účastníky finančního systému, rozsahu a složitosti jejích činností, jejímu členství v institucionálním systému ochrany nebo jiném obdobném systému podle přímo použitelného předpisu Evropské unie 1) a k investičním službám, které instituce poskytuje.
(4) Plán řešení krize obsahuje popis možných situací, ve kterých může dojít k selhání, včetně případu selhání, ke kterému došlo v době narušené finanční stability nebo po předchozích událostech se systémovým dopadem a stanoví možnosti uplatnění opatření k řešení krize. Plán řešení krize nesmí předpokládat poskytnutí nouzové likviditní pomoci Českou národní bankou ani použití veřejných prostředků vyjma použití prostředků Fondu pro řešení krize.
(5) Plán řešení krize zahrnuje alespoň
a) shrnutí hlavních prvků plánu,
b) shrnutí podstatných změn v instituci od posledního poskytnutí informací podle odstavce 6,
c) popis možností právního a ekonomického oddělení zásadních činností a hlavních obchodních činností, aby mohlo být zajištěno jejich poskytování a byla zajištěna digitální provozní odolnost 35) v případě selhání instituce,
d) odhad časového rámce provedení každého podstatného prvku plánu,
e) popis posouzení způsobilosti k řešení krize instituce,
f) popis opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize,
g) popis způsobů ocenění a posouzení možnosti převodu nebo prodeje zásadních činností, hlavních obchodních činností a aktiv instituce,
h) stanovení rozsahu informačních povinností instituce ve vztahu k České národní bance,
i) popis možných způsobů financování řešení krize,
j) popis možných selhání instituce a jejich řešení v rámci strategie řešení krize,
k) popis zásadních vazeb a propojení instituce,
l) popis možných postupů pro zachování přístupu do platebních a vypořádacích systémů a k další infrastruktuře a posouzení převoditelnosti klientských a zákaznických pozic,
m) popis dopadů plánu na zaměstnance včetně posouzení souvisejících nákladů, popřípadě proces konzultace zaměstnanců a jejich zástupců při řešení krize,
n) plán komunikace s médii a s veřejností,
o) informaci o minimálním požadavku nebo o vnitřním minimálním požadavku a lhůtu pro jejich dosažení,
p) lhůtu ke splnění požadavku na podřízenost podle § 128b nebo 128c,
q) popis procesů a systémů nutných pro zachování soustavného fungování provozního systému instituce, včetně sítí a informačních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru 35),
r) případné vyjádření instituce k plánu řešení krize a
s) analýzu situace, za které by instituce mohla provádět obchody s Českou národní bankou, a určení aktiv, která by mohla sloužit jako zajištění.
(6) Nemá-li Česká národní banka k dispozici informace nezbytné k vypracování plánu řešení krize obsažené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, je instituce povinna poskytnout jí na vyžádání veškeré potřebné informace, včetně případných analýz nebo simulací podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Instituce je povinna poskytnout České národní bance také veškerou další součinnost potřebnou pro vypracování plánu řešení krize.
------------------------------------------------------------------
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879, (EU) 2022/2556 a (EU) 2024/1174 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2036.
35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.