§ 2
Základní pojmy
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) kogenerační jednotkou zařízení schopné pracovat v režimu kombinované výroby elektřiny a tepla,
b) kogenerační jednotkou malého výkonu kogenerační jednotka s instalovaným elektrickým výkonem nejvýše 1 MW,
c) mikrokogenerační jednotkou kogenerační jednotka s instalovaným elektrickým výkonem nejvýše 50 kW,
d) celkovým palivem energie v palivu vstupující do kogenerační jednotky, která odpovídá jeho množství a výhřevnosti a je využita v procesu kombinované výroby elektřiny a tepla k výrobě elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla, mechanické energie a užitečného tepla a elektřiny nepocházející z kombinované výroby elektřiny a tepla, anebo se jedná o teplo vstupující do kogenerační jednotky, které nepochází z kombinované výroby elektřiny a tepla a které vzniklo jako vedlejší produkt jiné výroby nebo v jiném než spalovacím procesu; kondenzát vrácený z procesu kombinované výroby elektřiny a tepla v případě parního výstupu se nezahrnuje do celkového paliva,
e) poměrem elektřiny a tepla poměr mezi elektřinou z kombinované výroby elektřiny a tepla a užitečným teplem při plném kombinovaném režimu na základě provozních údajů kogenerační jednotky.
(2) Dále se pro účely této vyhlášky technologií kombinované výroby elektřiny a tepla rozumí
a) paroplynové zařízení s dodávkou tepla,
b) parní protitlaká turbína,
c) parní kondenzační odběrová turbína,
d) plynová turbína s dodávkou tepla,
e) spalovací motor,
f) mikroturbína,
g) Stirlingův motor,
h) palivový článek,
i) parní stroj,
j) organický Rankinův cyklus, nebo
k) kombinace zařízení uvedených v písmenech a) až j), pokud může pracovat v režimu kombinované výroby elektřiny a tepla.