§ 13
(1) Technologický postup úpravy vody musí odpovídat jakosti zdroje a nesmí být příčinou vnosu cizorodých, zdraví škodlivých látek do pitné vody. Musí co nejvíce respektovat přírodní složení vody a zachovávat biologickou hodnotu pitné vody.
(2) V závislosti na kvalitě surové vody je třeba aplikovat vhodný postup úpravy ověřený na konkrétní lokalitě. Pro úpravu vody lze použít tyto technologické postupy:
a) mechanické provzdušňování vody,
b) písková filtrace, filtrace přes mramor či odkyselovací hmotu,
c) jedno či dvoustupňové odželezování a odmanganování vody,
d) jednostupňové čiření (koagulační filtrace),
e) dvoustupňová úprava čiřením,
f) adsorpce na práškovitém nebo zrněném aktivním uhlí,
g) oxidace anorganických (výjimečně organických) složek s použitím chloru, chlornanu, oxidu chloričitého, manganistanu draselného a ozonu,
h) pomalá biologická filtrace,
i) úprava pH,
j) dezinfekce vody s použitím chloru, chlornanu sodného, oxidu chloričitého a ozonu,
k) ozařování ultrafialovým zářením o vlnové délce 250 - 270 nm a dávce 250 - 300 Jm2.
(3) V případě, že osoba uvedená v § 3 odst. 2 zákona hodlá použit jiných než v odstavci 2 uvedených technologií, předloží orgánu ochrany veřejného zdraví na základě § 4 odst. 5 zákona žádost obsahující
a) popis uvažované technologie, včetně použitého zařízení a chemikálií,
b) doklad, že použité zařízení či chemikálie odpovídají požadavkům této vyhlášky,
c) zdůvodnění použití této technologie,
d) doklad, že jsou splněny hygienické požadavky stanovené zvláštním právním předpisem. 5)
------------------------------------------------------------------
5) Vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly.