§ 56
Soupis věcí
(1) V soupisu se věci uvedou jednotlivě pod pořadovými čísly a stručně se popíší.
(2) V soupisu se kromě obecných náležitostí uvede zejména,
a) pro které oprávněné se soupis provádí,
b) jakého výtěžku lze prodejem jednotlivých sepsaných věcí zřejmě dosáhnout,
c) zda sepsané věci nebyly již podle označení, prohlášení povinného nebo někoho, kdo byl při soupisu přítomen, postiženy při výkonu rozhodnutí nebo exekuci nařízené nebo vedené soudem, soudním exekutorem, správcem daně nebo orgánem veřejné správy,
d) které ze sepsaných věcí byly zajištěny a které byly ponechány na místě a označeny,
e) zda věc byla zastavena, zadržena nebo převedena k zajištění dluhu povinného a kdo je oprávněným z těchto práv,
f) jaké jsou podle zběžného zjištění vykonavatele osobní, majetkové a rodinné poměry povinného v rozsahu nutném pro posouzení postižitelnosti jednotlivých věcí,
g) zda sepsané věci pravděpodobně stačí k uspokojení pohledávky oprávněného, včetně příslušenství.
(3) Při soupisu se věci popíší takovým způsobem, aby bylo možno zjistit jejich totožnost a aby byla vyloučena jejich záměna.
(4) Jestliže věc byla již dříve sepsána pro jiného věřitele, lze ji až do prodeje v dražbě pojmout do soupisu věcí ve prospěch jiného věřitele.
(5) Byla-li sepsána věc, která podle § 321 a 322 o. s. ř. nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo k níž uplatňuje právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí třetí osoba, může ji vykonavatel vyloučit ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný, v jehož prospěch byla sepsána. Vykonavatel takovou věc ze soupisu vyloučí rovněž na návrh oprávněného.