§ 25
Řízení o odměnách a náhradách nákladů
(1) Státní orgán, který si vyžádal znalecký posudek (tlumočnický úkon), rozhodne o odměně a náhradě nákladů, popřípadě o náhradě mzdy znalce (tlumočníka) v rámci řízení, v němž byl znalecký (tlumočnický) úkon proveden.
(2) Při určování výše odměny za znalecký (tlumočnický) úkon se hodnotí především:
a) povaha a rozsah úkonu a stupeň odborné kvalifikace potřebné k jeho provedení, a to v každé z položek provedeného úkonu,
b) charakter a účelnost pomocných 1) prací; při znaleckému úkonu je studium spisu zpravidla součástí úkonu,
c) přiměřenost doby trvání úkonu, a to též porovnáním s obdobnými odbornými úkony a částkami odměn za ně účtovanými,
d) dodržení stanovené lhůty znalcem, zejména bylo-li uloženo spěšné provedení úkonu,
e) zda úkon spočíval v přezkoumávání posudku provedeného jiným znalcem.
(3) Pokud za znalecký posudek náleží odměna a náhrada nákladů stanovená paušální částkou, určuje se odměna a náhrada nákladů touto částkou. Pokud znalec doloží mimořádné okolnosti svědčící pro to, aby odměna nebyla paušální částkou určena, může státní orgán při určení odměny postupovat podle § 16 a 20, v takovém případě rozhodne též o výši náhrady nákladů.
(4) V rozhodnutí, kterým se určuje odměna a náhrada nákladů, popř. náhrada mzdy, se s odkazem na příslušné ustanovení vyhlášky uvedou důvody, podle kterých bylo rozhodnuto o jednotlivých položkách, z nichž se skládá odměna a náhrada nákladů, popř. náhrada mzdy.
------------------------------------------------------------------
1) § 18 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.