§ 2
(1) Nemůže-li povinná osoba (organizace) uhradit náklad na nutnou úpravu památky z vlastních prostředků ani z půjčky, kterou jí poskytne Státní spořitelna, anebo nemá-li z takové úpravy užitek anebo jestliže z ní má užitek, ale jen nepatrný v poměru k nákladu, může jí okresní národní výbor poskytnout na její žádost příspěvek na úhradu nákladu, a to do výše 9/10 nákladu: v mimořádných případech, zejména při nutné konzervaci anebo restaurování maleb, fresek, sgrafit, plastik a bohatě členěné štukové výzdoby, je možno uhradit tímto příspěvkem celý náklad.
(2) Žádost o příspěvek se podává okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu památka je. Žadatel je povinen předložit rozpočet nákladů na úpravu, a jde-li o nemovitou památku, uvést též její roční čistý výnos za poslední tři roky a břemena váznoucí na nemovitosti.
(3) O poskytnutí příspěvku a jeho výši rozhoduje okresní národní výbor na základě
a) podkladů potřebných pro posouzení výše nákladů,
b) výsledků šetření provedeného v tom směru, zda a jaký užitek provedení úprav žadateli přinese,
c) stanoviska Slovenského ústavu památkové péče a ochrany přírody, jde-li o národní kulturní památku anebo o nemovitou památku, která leží v památkové rezervaci, v ostatních případech příslušného krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody,
d) posouzení majetkových a výdělkových poměrů žadatele a jeho možností získat úvěr ve Státní spořitelně.
(4) Uzná-li okresní národní výbor, že žádost o poskytnutí příspěvku je odůvodněná, určí výši příspěvku a podmínky, za nichž se poskytne; zejména si vymíní, že lze při převodu vlastnictví památky mezi živými požadovat, aby byl příspěvek, případná jeho část vrácen. Může si též vyhradit, že památka bude pojištěna a v jaké výši. Pojistné náklady nese povinná osoba (organizace).