A. Použitá hydrogeologická terminologie
1. Hydrogeologický masív - hydrogeologické prostředí s jediným regionálně rozšířeným kolektorem v připovrchové zóně zvětralin a rozevřených puklin. Typickým reprezentantem hydrogeologického masívu jsou vyvřelé, metamorfované a silně zpevněné a zvrásněné sedimentární horniny.
2. Hydrogeologická pánev - hydrogeologické prostředí obvykle sedimentárního původu s různým počtem vrstevních hydrogeologických kolektorů, obvykle oddělených hydrogeologickými izolátory. Proudění podzemní vody mívá regionální rozsah v desítkách kilometrů čtverečních a dosah do hloubek stovek metrů s vymezitelnými zónami infiltrace a drenáže. Hydrogeologická pánev může sestávat z jednoho nebo více zvodněných systémů.
3. Zvodněný systém je soustava zvodněných hydrogeologických kolektorů, jehož zvodně jsou ve vzájemné hydraulické souvislosti. Hranice zvodněného systému nedovolují, aby podzemní vody v okolí zvodněného systému byly zásadně ovlivněny hydraulickými změnami uvnitř zvodněného systému a naopak. Zvodněný systém představuje z hlediska bilance podzemních vod víceméně uzavřený systém (hydrogeologický rajón). Zvodněný systém může být totožný s hydrogeologickým rajónem nebo tvoří jeho část, popřípadě může zahrnout i více rajónů.
4. Hydrogeologický rajón je územní celek, obdobných hydrogeologických poměrů, vymezený na základě geologických, hydrogeologických, hydrologických, klimatických a morfologických hledisek. Hydrogeologický rajón je považován za základní územní jednotku pro bilancování podzemních vod.
5. Zdroje podzemních vod jsou dynamickou (obnovitelnou) složkou podzemních vod, vyjádřenou v jednotkách objemového průtoku (objem za jednotku času). Sestávají z přírodních, indukovaných a umělých zdrojů podzemní vody:
a) Přírodní zdroje podzemní vody (přírodní obnovitelné zdroje podzemní vody) - množství vody za přírodních poměrů dlouhodobě doplňované infiltrací do hydrogeologického kolektoru nebo zvodněného systému.
b) Indukované zdroje podzemní vody - množství podzemní vody, která přitéká do zvodněného systému při jeho využívání v důsledku změn piezometrických poměrů na jeho hranicích.
c) Umělé zdroje podzemní vody je množství podzemní vody, záměrně nebo mimovolně doplňované do hydrogeologického kolektoru nebo zvodněného systému v důsledku antropogenní činnosti (např. umělá infiltrace, úniky z potrubí, infiltrace přebytků vody při zavlažování).
6. Zásoby podzemních vod tvoří objem podzemní vody v hydrogeologickém kolektoru daný jeho efektivní porozitou a pružnými vlastnostmi kolektorských hornin a vody:
a) Statické (geologické) zásoby podzemní vody - objem gravitační vody ve zvodněném systému; v případě kolektorů s volnou hladinou odpovídají statické zásoby efektivní porozitě.
b) Pružné zásoby podzemní vody - objem vody, která se uvolní po snížení kolektorového tlaku (piezometrického napětí) ze statické zásoby ve zvodněném kolektoru v důsledku pružnosti kolektoru, tj. v důsledku zvětšení objemu akumulované vody v souvislosti s její objemovou stlačitelností a v důsledku zmenšení pórového prostoru kolektoru.
7. Využitelné množství podzemních vod - množství podzemní vody, které je možné racionálně využívat z hydrogeologického kolektoru nebo zvodněného systému, aniž nastane negativní ovlivnění podzemních vod anebo okolního životního prostředí. Při stanovení využitelného množství podzemních vod se po celkové analýze hydrogeologických poměrů vychází z přírodních (popř. indukovaných a umělých) zdrojů podzemní vody, zásob podzemní vody, hydraulických parametrů horninového prostředí a kvality podzemní vody, s přihlédnutím k ekologické situaci a k ekonomickým, technickým a právním aspektům.
8. Hydrologický bilanční model - model časového průběhu bilance srážek, evapotranspirace, povrchového odtoku, akumulace vody v nenasycené zóně a odtoku do nasycené zóny (tzv. srážková infiltrace); model musí být verifikován na základě shody měřených a modelových hodnot celkového odtoku v bilančním profilu.
9. Hydraulický model - model simulující dvourozměrné nebo prostorové proudění podzemní vody (stacionární, nestacionární, tranzientní), i akumulaci podzemní vody v nasyceném zvodněném prostředí při respektování Darcyho zákona a zákona kontinuity; verifikace modelu se provede pomocí hladinového a průtokového kritéria porovnáním měřených a modelových hladin a průtoků.