§ 9.
Třídy služného.
(1) Pojištěnci se zařadí k účelu pojištění podle svých ročních služebních požitků do třinácti tříd služného, a to takto:
třída služného: roční služební požitky
nad K do K
1 - 3.000
2 3.000 6.000
3 6.000 9.000
4 9.000 12.000
5 12.000 15.000
6 15.000 18.000
7 18.000 21.000
8 21.000 24.000
9 24.000 27.000
10 27.000 30.000
11 30.000 36.000
12 36.000 42.000
13 42.000
(2) Do služebních požitků jest zahrnouti také příbytečné, aktivní, funkční a jakékoliv jinak nazvané přídavky (válečné, drahotní, vybavovací, nákupní a pod.), dále proměnlivé požitky (tantiemy, provise, podíl na zisku a jiné požitky závislé na obchodním nebo pracovním výsledku), diety jednou třetinou opakující se odměny jako remunerace, novoročné a pod., dále dávky jiných osob, pokud obvykle jejich poskytování má vliv na výměru služebních požitků, z požitků věcných pak naturální zaopatření.
(3) Pevné požitky se stanoví částkou vypočtenou pro celý rok. Proměnlivé požitky se stanoví, jde-li o nový služební poměr, částkou pravděpodobně očekávanou, po uplynutí kalendářního roku pak vždy pro rok příští částkou v předchozím roce skutečně vyplacenou, přepočtenou na celý rok.
(4) Hodnota věcných požitků se započítá částkami, které platí pro účely pensijního pojištění (§ 4, odst. 4 pensijního zákona).
(5) Zaměstnanci, kteří vůbec nemají služebních požitků, se zařadí do první třídy služného; do téže třídy služného se zařadí učňové (volontéři, praktikanti a pod.), kteří nemají služebních požitků na hotovosti.
(6) Zaměstnává-li několik osob zaměstnance v dohodě, třeba za oddělené služební požitky, jest zaměstnance zařaditi podle úhrnu těchto služebních požitků. Nehledíc k tomuto případu jest zaměstnanec, který je současně zaměstnán u několika zaměstnavatelů za oddělené služební požitky, podroben pojistné povinnosti toliko podle svého hlavního zaměstnání. Za hlavní zaměstnání se pokládá služba nejvíce placená. Jde-li pro pojistnou povinnost o několik služeb stejně placených, tu ustanoví se hlavní zaměstnání nejprve podle užší souvislosti té nebo oné služby s dřívější výdělkovou činností nebo s postupem vzdělání zaměstnancova, pak podle delší doby služebního poměru, konečně podle jiných vhodných znaků.
(7) Změny ve služebních požitcích, nastalé během měsíce, způsobují přeřadění pojištěnce teprve od prvního dne následujícího měsíce.
(8) Převyšuje-li úhrn služebních požitků částku 42.000 K, jest rozuměti započitatelnými služebními požitky nejvýše částku 42.000 K.
(9) Pojišťovna může v dohodě se zaměstnavatelem a se souhlasem zřízeneckého závodního výboru nebo, není-li zřízeneckého závodního výboru, se souhlasem jiných důvěrníků pojištěnců stanoviti způsob, jakým budou započítávány do služebních požitků k účelu zařadění do tříd služného diety a proměnlivé požitky.