§ 32.
(1) Za příslušníky rodiny podle tohoto nařízení se pokládají tyto osoby, které, žijíce ve společné domácnosti s pojištěncem, jsou převážně odkázány výživou na jeho služební požitky, nejsou samostatně výdělečně činné a nemají nároků z vlastního veřejnoprávního pojištění pro případ nemoci:
a) manželka (manžel);
b) děti manželské i nemanželské, nevlastní a osvojené do dokonaného osmnáctého roku, po případě do dokonaného dvacátéhočtvrtého roku, pokud dítě jest v důsledku duševní nebo tělesné vady nezpůsobilé k výdělku nebo pokud se nemůže prokazatelně vydržovati samo v důsledku vědecké nebo odborné průpravy, pro své příští povolání;
c) rodiče. U rodičů se nevyžaduje při splnění ostatních podmínek shora uvedených podmínka společné domácnosti;
d) schovanci, sourozenci a vnuci za podmínek uvedených pod písm. b), kteří s pojištěncem žili ve společné domácnosti alespoň šest měsíců, než nastal pojistný případ;
e) sestra nebo dcera pojištěnce, vede-li pojištěnci domácnost a žila-li s pojištěncem ve společné domácnosti aspoň šest měsíců, než nastal pojistný případ.
(2) Požadavku společné domácnosti není na újmu, když manželka (manžel) nebo děti žijí odděleně k vůli výchově dětí, z důvodu bytové tísně, zdravotních, hospodářských, vzdělávacích a podobných důvodů, nesouvisících s jejich osobními vztahy.
(3) Nárok na dávky rodinného pojištění, uvedené v § 18, odst. 1, § 21, odst. 1, písm. a), § 22, odst. 2 a § 24, má pojištěnec, byl-li v posledních třech měsících před pojistným případem rodinného pojištění nebo před svým onemocněním alespoň třicet dnů pojištěn podle právních předpisů o veřejnoprávním nemocenském pojištění. Nárok na dávku uvedenou v § 21, odst. 1, písm. b) přísluší za podmínek v tomto ustanovení uvedených.
(4) Nárok na dávky rodinného pojištění trvá potud, pokud pojištěnec má právo požadovati dávky podle § 18.