§ 26.
(1) K odevzdání do ústavu jest zpravidla zapotřebí svolení nemocného. Za osobu mladší 17 let dává svolení přednosta domácnosti.
(2) Svolení není třeba:
a) nežije-li nemocný ve společné domácnosti se členy rodiny;
b) vyžaduje-li nemoc ošetření a péče, které nemocnému nemohou býti v jeho bytě poskytnuty;
c) vyžaduje-li toho druh nemoci, zejména jde-li o nemoc nakažlivou;
d) jednal-li nemocný proti předpisům, vydaným o chování se nemocných a dozoru nad nimi, nebo proti příkazu ošetřujícího lékaře;
e) vyžaduje-li stav nebo jednání nemocného jeho stálého pozorovaní;
f) vyžaduje-li rozpoznání choroby pozorování nebo vyšetřování, jež může býti provedeno pouze v ústavě, zejména je-li nutné k posouzení pracovní neschopnosti.