§ 23.
(1) Pojišťovna může místo dávek podle §§ 18 a 21 poskytnouti pojištěnci na své útraty léčení a ošetřování ve veřejné nemocnici nebo porodnici.
(2) Je-li nemocný pojištěnec přijat do ošetřování ve veřejné nemocnici v době, kdy trvá jeho pojištění (§§ 4 a 5), je pojišťovna povinna, jsou-li tu podmínky § 18, nahraditi výlohy za léčení a ošetřování až do čtyř týdnů, a to i tenkráte, došlo-li k ošetřování ústavnímu bez souhlasu pojišťovny. Byl-li nemocný pojištěnec přijat do ústavního ošetřování ve lhůtě ochranné (§ 34), je pojišťovna povinna hraditi ošetřovací výlohy až do čtyř týdnů toliko tenkráte, vydala-li poukaz k tomuto ošetřování. Poukazu není třeba, byl-li nemocný přijat do ústavního ošetřování proto, že onemocněl nakažlivou nemocí (§ 21 zákona ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, a vládní nařízení ze dne 3. listopadu 1927, č. 157 Sb., k § 21 citovaného zákona), nebo proto, že byl ohrožen jeho život. V těchto případech je veřejná nemocnice povinna do tří dnů po přijetí nemocného učiniti o tom sdělení pojišťovně. Byl-li nemocný přijat, protože byl ohrožen jeho život, může pojišťovna učiniti případně jiné vhodné opatření za příčinou jeho léčení. Toto opatření nesmí však vážně ohroziti život nebo zdraví nemocného. Má-li osoba ošetřovaná ve veřejné nemocnici nárok na dávky podle § 18, není nemocnice oprávněna vymáhati ošetřovací výlohy na ní nebo osobách podle platných předpisů k výživě povinných.
(3) Trvá-li ošetřování pojištěnce ve veřejné nemocnici déle než čtyři týdny, může pojišťovna převzíti závazek platiti další ošetřovací výlohy.
(4) V případech uvedených v předchozích odstavcích jest pojišťovna povinna hraditi nutný náklad na dopravu do nejbližší veřejné nemocnice; nezbytný náklad dopravy pojištěnce zpět do jeho obydlí hradí pojišťovna jen tehdy, byl-li nemocný propuštěn z ústavního ošetřování, ač není vyléčen, a neuplynula-li ještě doba, po kterou nemocný měl nárok na dávky nemocenské. Leží-li veřejná nemocnice mimo bydliště pojištěncovo, dlužno mu nahraditi jízdné nejnižší třídy hromadným dopravním prostředkem i tenkráte, když byl propuštěn jako vyléčený.
(5) Za ošetřování pojištěnky ve veřejné porodnici je pojišťovna povinna platiti ošetřovací výlohy až do výše peněžitých dávek, na něž pojištěnka má nárok podle § 21, a to i tenkráte, došlo-li k ošetřování bez souhlasu pojišťovny. Porodnice není oprávněna vymáhati případný nedoplatek ošetřovacích výloh na pojištěnce nebo na osobách podle platných předpisů k výživě, povinných.