§ 17.
(1) Zaměstnavatel, který včas neohlásil okolnosti uvedené v § 14, odst. 1, písm. a), je povinen zaplatiti pojišťovně peníz rovnající se dlužnému pojistnému i s úroky z prodlení, pokud nejsou promlčeny.
(2) Zaměstnavatel je povinen nahraditi pojišťovně náklad až do výše K 1.000 za dávky, které pojišťovna učinila podle ustanovení tohoto nařízení nebo stanov, nepřihlásil-li pojištěnce buď vůbec nebo přihlásil-li ho po uplynutí lhůty uvedené v § 13, a to teprve, když nastal pojistný případ. Přihlásil-li zaměstnavatel nižší služební požitky nebo neoznámil-li jejich zvýšení, je povinen nahraditi pojišťovně rozdíl mezi dávkami placenými pojišťovnou podle skutečných služebních požitků a dávkami, které by pojištěnci příslušely podle služebních požitků přihlášených, až do výše K 1.000. Podal-li zaměstnavatel úmyslně nebo z hrubé nedbalosti nesprávné oznámení nebo nepodal-li ho vůbec, aby zkrátil pojišťovnu o pojistné, je povinen nahraditi pojišťovně celý náklad.
(3) Zaměstnavatele nestíhá náhradní povinnost podle odstavce 2, přihlásil-li pojištěnce omylem u nemocenské pojišťovny podle pojišťovacího zákona nebo u revírní bratrské pokladny podle provisního zákona před uplynutím lhůty uvedené v § 13 nebo po uplynutí této lhůty, avšak ještě před vznikem pojistného případu.
(4) Náhrada podle odstavce 2 se vymáhá stejně jako pojistné.