§ 137.
(1) Přestupku se dopustí, pokud čin není přísněji trestný:
a) zaměstnavatel, který nevyhoví včas bez náležité omluvy povinnosti ohlašovací, nařízené tímto nařízením, nebo neučiní tak správně [§ 14, odst. 1, písm. a)], leč by oznámení podal u pojišťovny podle pojišťovacího zákona nebo revírní bratrské pokladny podle provisního zákona;
b) zaměstnavatel nebo zaměstnanec, který v ohláškách podle §§ 13 až 16 nebo ve sděleních pojišťovnou vyžádaných učiní vědomě nepravdivá udání;
c) zaměstnavatel, který bez náležité omluvy nesplní vůbec nebo splní jenom nedostatečně povinnost vésti, uschovávati a předkládati mzdové záznamy (§ 10);
d) zaměstnavatel, který vědomě účtuje pojištěnci při výplatě více na pojistném, nežli je přípustno podle tohoto nařízení;
e) zaměstnavatel nebo orgán pojišťovny, který sjednal s pojištěncem smlouvu, kterou práva vyplývající pro pojištěnce z tohoto nařízení mají býti obmezena nebo zkrácena;
f) kdo poruší povinnost mlčelivosti, uloženou mu tímto nařízením;
g) kdo v řízení o přiznání, pojistné dávky udá něco, o čem ví nebo při obyčejné péči může věděti, že není pravdivé;
h) kdo docílí pojistné dávky simulací;
i) kdo do šesti měsíců ode dne splatnosti pojistného nezaplatil ani část pojistného připadající na zaměstnance (§ 74, odst. 1), nebyl-li mu pojišťovnou povolen odklad k zaplacení pojistného a nebyl-li potrestán pro čin uvedený v § 78, odst. 4;
j) kdo nevyhoví jiné povinnosti uložené mu tímto nařízením.
(2) Ustanovení odstavce 1 vztahují se též na zákonné zástupce zaměstnavatelů, neschopných k právnímu jednání, zejména na zástupce právnických osob.