§ 14
(1) Bezprostředně po potvrzení výskytu HPAI vymezí krajská veterinární správa kolem hospodářství
a) ochranné pásmo o poloměru nejméně tří kilometrů,
b) pásmo dozoru o poloměru nejméně deseti kilometrů, jehož součástí je ochranné pásmo.
(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru bere krajská veterinární správa v úvahu zejména
a) výsledky epizootologického šetření podle § 5,
b) zeměpisnou situaci, zejména přirozené hranice,
c) umístění hospodářství, jeho vzdálenost od ostatních hospodářství a odhadovaný počet drůbeže,
d) obvyklý pohyb drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí včetně obchodu s nimi,
e) dostupná zařízení a lidské zdroje potřebné pro kontrolu každého pohybu drůbeže, jiného ptactva chovaného v zajetí, jejich kadáverů, hnoje, steliva nebo použité podestýlky v ochranném pásmu a pásmu dozoru, zejména tehdy, musí-li dojít k přepravě drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí, určených k utracení a neškodnému odstranění, z hospodářství původu.
(3) Krajská veterinární správa může s ohledem na kritéria stanovená v odstavci 2 vymezit i další pásmo s omezením kolem ochranného pásma a pásma dozoru nebo bezprostředně s nimi sousedící.
(4) Je-li potvrzen výskyt HPAI u jiného ptactva chovaného v zajetí v nekomerčním hospodářství, cirkusu, zoologické zahradě, obchodě se zvířaty v zájmovém chovu, přírodní rezervaci, anebo v oploceném prostoru, kde je chováno jiné ptactvo chované v zajetí pro vědecké účely nebo pro účely, které souvisejí se zachováním ohrožených druhů nebo úředně registrovaných vzácných plemen jiného ptactva chovaného v zajetí, může krajská veterinární správa povolit na základě posouzení rizik a v nezbytném rozsahu odchylky z ustanovení oddílů 2 až 4, která se týkají vymezení ochranného pásma a pásma dozoru, jakož i opatření, která v těchto pásmech mají být použita.
(5) Nachází-li se ochranné pásmo, pásmo dozoru nebo další pásmo s omezením na území více členských států, spolupracuje krajská veterinární správa při jeho vymezování s příslušnými orgány těchto států.