MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA
proti braní rukojmí
Státy, které jsou stranami této Úmluvy,
majíce na zřeteli cíle a zásady Charty Organizace spojených národů týkající se zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a podpory přátelských vztahů a spolupráce mezi státy,
uznávajíce zejména, že každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost tak, jak to stanoví Všeobecná deklarace lidských práv a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,
potvrzujíce znovu zásadu rovnoprávnosti národů a jejich práva na sebeurčení, jak je zakotvena v Chartě Organizace spojených národů a v Deklaraci zásad mezinárodního práva týkajících se přátelských vztahů a spolupráce mezi státy v souladu s Chartou Organizace spojených národů, jakož i v jiných příslušných rezolucích Valného shromáždění,
berouce v úvahu, že braní rukojmí je pro mezinárodní společenství závažným trestným činem a že, v souladu s ustanoveními této Úmluvy, jakákoli osoba, která se dopustí činu braní rukojmí, musí být trestně stíhána nebo vydána,
jsouce přesvědčeny, že je naléhavě nezbytné rozvinout mezinárodní spolupráci mezi státy při vypracování a přijetí účinných opatření k předcházení, stíhání a trestání všech činů braní rukojmí jako projevů mezinárodního terorismu,
dohodly se na následujícím: