Článek 3
1. Stát, který je stranou této Úmluvy a na jehož území je rukojmí pachatelem drženo, podnikne veškerá opatření, která považuje za příslušná, k usnadnění situace rukojmí, zvláště k zabezpečení jeho propuštění, a po jeho propuštění, pokud to připadá v úvahu, k usnadnění jeho odjezdu.
2. Pokud se jakýkoli předmět, který pachatel získal v důsledku braní rukojmí, ocitne v držení státu, který je stranou této Úmluvy, vrátí jej tento stát co možno nejdříve rukojmí, nebo, podle povahy případu, třetí straně zmíněné v článku 1, nebo jejím příslušným orgánům.