Článek 12
V rozsahu, ve kterém jsou Ženevské úmluvy z r. 1949 o ochraně obětí války nebo Dodatkové protokoly k těmto úmluvám použitelné na určitý případ braní rukojmí a v rozsahu, v němž státy, které jsou stranou této Úmluvy, jsou vázány podle těchto úmluv stíhat nebo předat pachatele braní rukojmí, se této Úmluvy nepoužije na čin braní rukojmí spáchaný za ozbrojených konfliktů, jak jsou definovány v Ženevských úmluvách z r. 1949 a Dodatkových protokolech k nim, včetně ozbrojených konfliktů uvedených v článku 1 odst. 4 Dodatkového protokolu I z roku 1977, v nichž národy bojují proti koloniálnímu panství a cizí okupaci a proti rasistickým režimům, vykonávajíce své právo na sebeurčení, jak je zakotveno v Chartě Organizace spojených národů a v Deklaraci zásad mezinárodního práva týkajících se přátelských vztahů a spolupráce mezi státy v souladu s Chartou Organizace spojených národů.