Článek 10
1. Trestné činy uvedené v článku 1 se považují jako trestné činy podléhající vydání za zahrnuté do každé smlouvy o vydávání, jež existuje mezi státy, které jsou stranami této Úmluvy. Státy, které jsou stranami této Úmluvy, se zavazují, že zahrnou tyto trestné činy, jako trestné činy podléhající vydání, do každé smlouvy o vydávání, jež mezi nimi bude uzavřena.
2. Jestliže stát, který je stranou této Úmluvy a jenž vydání podmiňuje existencí smlouvy, bude požádán o vydání pachatele jiným státem, který je stranou této Úmluvy, a jestliže mezi nimi není žádná smlouva o vydávání, dožádaný stát může podle své úvahy považovat tuto Úmluvu za právní podklad pro vydání, pokud jde o trestné činy uvedené v článku 1. Vydání pachatele bude podléhat ostatním podmínkám stanoveným právním řádem dožádaného státu.
3. Státy, které jsou stranou této Úmluvy a jež nepodmiňují vydání pachatele existencí smlouvy, uznají trestné činy uvedené v čl. 1 mezi sebou za trestné činy podléhající vydání podle podmínek stanovených právním řádem dožádaného státu.
4. Trestné činy uvedené v článku 1 se pro účely vydání posuzují mezi státy, které jsou stranou této Úmluvy, jako by byly spáchány nejenom v místě, kde k nim došlo, ale též na území států, které jsou povinny založit svou jurisdikci v souladu s článkem 5 odst. 1.