§ 13.
Hlavní zásady.
(1) Se zbožím dováženým, vyváženým a prováženým a se zbožím přepravovaným přes cizí státní území může být nakládáno, pokud není jinak stanoveno, až po provedení celního řízení a jen s omezením v tomto řízení uloženým.
(2) Celní řízení provádí celnice na návrh celního účastníka (§ 14), v součinnosti s ním a zásadně na základě prohlídky zboží a dokladů, aby se zjistilo, za jakých podmínek a pro koho může celní správa vzhledem k platným předpisům propustit zboží do navrženého oběhu.
(3) Ministr zahraničního obchodu stanoví v dohodě se zúčastněnými členy vlády, v kterých případech a za jakých podmínek se výjimečně z důležitých důvodů upouští od celní prohlídky.
(4) Celní řízení se provádí zpravidla v místnostech nebo prostorech určených celní správou v dohodě s orgány a podniky veřejné dopravy (celniště). Zboží, které má být podrobeno celnímu řízení, musí být zpravidla dodáno celnici na určené místo a smí být odvezeno, až je celnice propustí. Celní správa může povolit výjimky.