§ 12.
Každý ústav, který se přihlásí k poskytování úvěru, jest povinen odevzdati okresní politické správě 2 výtisky tohoto organisačního řádu, opatřené prohlášením ústavu, že jsou mu jeho ustanovení známa a že se jim podrobuje.
Jeden z těchto 2 výtisků zašle okresní politická správa zemskému komitétu.
Ústav, tento jest pak povinen úvěry mu přikázané poskytnouti a bdíti nad řádným jich použitím, pečovati o to, aby úroky a splátky řádně byly spláceny, směnky včas obnovovány, pojistné placeno atd. a opatřiti vše, čeho na ochranu úvěru jest potřebí.
Ocitne-li se dlužník v prodlení, jest ústav povinen vyšetřiti, proč nebylo placeno, a shledá-li závažné důvody pro předčasnou výpověď úvěru, bez průtahu učiniti zemskému komitétu v tom směru návrh. Je-li nebezpečí v prodlení, opatřiž ústav sám ihned, čeho je potřebí k zajištění pohledávky.
Každou měrou jest peněžní ústav povinen nejdéle do 30 dnů ode dne splatnosti ohlásiti zemskému komitétu neplacení, jakož i důvody pro sečkání dluhu, které snad dlužníkovi z vážných příčin povolil. Lhůta 30denní počíná dnem následujícím po dni splatnosti, případně po dni, kterého byla směnka postihem ústavu vrácena.
Soudní smír, jakož i každé jiné ujednání peněžního ústavu s dlužníkem, kterým se mění podmínky povolení úvěru nebo které má jakýkoli vliv na závazky činitelů záruku nesoucích, vyžaduje schválení zemským orgánem úvěru, má-li najiti právní účinek vůči činitelům záruku nesoucím.
Kroky proti dlužníku spojené se soudními útratami smí peněžní ústav o své újmě podniknouti jen v případech, kde jest nebezpečí v prodlení. V případě takovém jest peněžní ústav povinen podati současně s takovým zakročením zprávu zemskému orgánu úvěru, vylíčiti skutkový podklad záležitosti, jakož i okolnosti odůvodňující nebezpečí v prodlení a vyžádati si pro další zamýšlené kroky zmocnění tohoto úvěrového orgánu. Není-li nebezpečí v prodlení, smí peněžní ústav podniknouti takové kroky proti dlužníku jen se svolením zemského orgánu úvěru.
Zprávy a návrhy (na poshovění, předčasnou výpověď, soudní zakročení, schválení soudního smíru neb jiného ujednání, prohlášení úvěru za nedobytný a pod.) předkládá peněžní ústav zemskému orgánu úvěru prostřednictvím okresního, případně místního komitétu (župního, případně městského výboru), byl-li takový zřízen, jinak přímo. Předsednictvo dotčeného komitétu (výboru) předloží záležitost po případném jejím vyšetření se vším možným urychlením zemskému orgánu úvěru se svou zprávou a návrhy. Návrh předsednictva, aby úvěr byl vzhledem k očividné insolvenci dlužníkově bez exekučních, případně vůbec bez soudních kroků prohlášen za nedobytný, dlužno opatřiti projevem souhlasu aspoň jednoho zástupce státu v okresním (místním) komitétu (župním, případně městském výboru).
Peněžním ústavem ve smyslu hořejších ustanovení rozumějí se též peněžní ústavy nabyvší směnky eskomptem.
Peněžní ústav, který se nepřihlásil generelně ku poskytování úvěrů, může se přihlásí ti k úvěrové akci jen v příčině určitého úvěru nebo určitých úvěrů, ústavu takovému náleží pak zastoupení v okresním (místním) komitétu (župním, případně městském výboru) jen potud, pokud předmětem jednání jsou úvěry, jež se ho týkají. V příčině povinností takových peněžních ústavů platí totéž, co shora uvedeno.