§ 4
Základ daně
(1) Základem daně dědické je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem snížená o
a) prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí,
b) cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně dědické,
c) přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele,
d) odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví a cenu jiných povinností uložených v řízení o dědictví,
e) dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek též předmětem daně dědické v tuzemsku.
(2) Dluhy podle odstavce 1 písm. a), náklady podle odstavce 1 písm. c), odměna a hotové výdaje podle odstavce 1 písm. d), cena jiných povinností podle odstavce 1 písm. d) vážících se k celé části dědictví, připadající na jednotlivého dědice a dědická dávka podle odstavce 1 písm. e) (dále jen "dluhy"), se odečtou ve výši odpovídající poměru jím zděděného majetku, který není od daně osvobozen, k celkové hodnotě majetku nabytého jednotlivým dědicem. Výše těchto dluhů se vypočte na celé Kč bez zaokrouhlení. Cena jiných povinností podle odstavce 1 písm. d) vážících se jen k určité části dědictví se odečte pouze od této části dědictví.
(3) Cenou podle odstavce 1 je cena majetku určená v dědickém řízení.
(4) Cena majetku nabytého na základě dodatečného projednání dědictví se sčítá s cenou majetku nabytého v dřívějším dědickém řízení. Pro odčitatelné položky platí obdobně odstavce 1 a 2. Pokud byla daň dědická z nabytí majetku v původním dědickém řízení již vyměřena, započítá se na daň vyměřenou ze základu daně z celkově nabytého majetku.