§ 22
Zadržení zboží a pozastavení propuštění zboží
(1) Pokud celní úřad v případech stanovených nařízením Evropské unie zadrží zboží nebo pozastaví jeho propuštění, poučí osobu, která má zboží v době zadržení nebo pozastavení propuštění u sebe, o právních důsledcích vyplývajících z postupu zničení zboží podle nařízení Evropské unie.
(2) Celní úřad informaci o zadržení nebo pozastavení propuštění zboží ústně oznámí osobě, která má zboží v době zadržení nebo pozastavení propouštění zboží u sebe, a poučí ji o právních důsledcích vyplývajících z možného zničení zboží podle nařízení Evropské unie. O zadržení nebo pozastavení propuštění zboží celní úřad sepíše protokol.
(3) Osoba, které bylo pozastaveno propuštění zboží, nesmí toto zboží zničit ani s ním nakládat s výjimkou jeho držení nebo skladování.
(4) Celní úřad může z moci úřední rozhodnout, že se zadržené zboží ponechá osobě, které bylo zadrženo, a současně jí uloží, že zboží nesmí zničit ani s ním nakládat s výjimkou jeho držení nebo skladování. Prvním úkonem celního úřadu ve věci může být vydání rozhodnutí.
(5) V případě, kdy je celní úřad podle nařízení Evropské unie povinen ukončit zadržení zboží, vrátí zboží osobě, které bylo zadrženo.
(6) Za zadržení zboží se považuje také předání zboží podezřelého z porušení práva duševního vlastnictví celnímu úřadu, pokud jde o zboží podléhající celnímu dohledu, které bylo zajištěno jiným orgánem veřejné moci při výkonu jeho působnosti.