CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 354/2005 Sb. Nález ve věci návrhu na zrušení zákona č. 427/2003 Sb., kterým se pro rok 2004 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, poslanců Evropského parlamentu, soudců a státních zástupců, výše dalšího platu těchto osob za první pololetí roku 2004, a kterým se mění některé související zákony, ve znění pozdějších předpisů, v části týkající se jedné poloviny dalšího platu za první pololetí roku 2004 ve vztahu k soudcům okresních, krajských, vrchních soudů, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu II. Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníka řízení

II. Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníka řízení

354/2005 Sb. Nález ve věci návrhu na zrušení zákona č. 427/2003 Sb., kterým se pro rok 2004 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, poslanců Evropského parlamentu, soudců a státních zástupců, výše dalšího platu těchto osob za první pololetí roku 2004, a kterým se mění některé související zákony, ve znění pozdějších předpisů, v části týkající se jedné poloviny dalšího platu za první pololetí roku 2004 ve vztahu k soudcům okresních, krajských, vrchních soudů, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu

II.

Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníka řízení

Podle § 42 odst. 4 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zaslal Ústavní soud předmětný návrh Poslanecké sněmovně. Ve svém vyjádření ze dne 5. října 2004 předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky PhDr. Lubomír Zaorálek uvádí, že v době projednávání návrhu zákona, který byl později publikován pod č. 427/2003 Sb., si byla Poslanecká sněmovna vědoma toho, že daná problematika, tj. odejmutí části dalšího platu soudcům, byla již několikrát napadena pro neústavnost z důvodu nepřípustného zásahu do soudcovské nezávislosti. Přesto Poslanecká sněmovna setrvala na svém názoru, že nevyplacení části dalšího platu soudcům není v rozporu s ústavním pořádkem, neboť jeho částečné nevyplacení nemůže ohrozit nezávislost soudců, zejména proto, že nejde ani o překvapivý ani o hluboký zásah do jejich materiálního zabezpečení.

Předseda Poslanecké sněmovny dále potvrdil, a to v souladu s požadavky obsaženými v ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, že zákon č. 427/2003 Sb. byl přijat po řádně provedeném zákonodárném procesu, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a vyhlášen ve Sbírce zákonů. V závěru vyjádření pak konstatuje, že za tohoto stavu věci nelze než vyjádřit stanovisko, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou, ústavním pořádkem a právním řádem České republiky, přičemž je na Ústavním soudu, aby v souvislosti s podaným návrhem posoudil ústavnost tohoto zákona a vydal příslušné rozhodnutí.

Podle § 42 odst. 4 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zaslal Ústavní soud předmětný návrh i Senátu Parlamentu České republiky. Úvodem svého vyjádření ze dne 5. října 2004 jeho tehdejší předseda doc. JUDr. Petr Pithart rekapituluje průběh projednávání předmětného zákona Parlamentem. Uvádí, že návrh napadeného zákona předložila vláda Poslanecké sněmovně 7. července 2003 v rámci návrhů zákonů souvisejících s reformou veřejných financí. Návrh zákona, jehož část je navržena ke zrušení, byl po jeho schválení v Poslanecké sněmovně doručen Senátu dne 8. října 2003. V Senátu byl jako senátní tisk č. 173 projednán ve dvou výborech, a to

- ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který jako výbor garanční doporučil Senátu návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

- ve výboru ústavně-právním, který doporučil Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tento výbor přijal (jednalo se o pozměňovací návrhy týkající se stanovení platové základny a pozměňovací návrhy legislativně-technické povahy reagující na úpravy v jiných zákonech).

Senát předložený návrh zákona projednal na své 11. schůzi dne 6. listopadu 2003 a po obsáhlé rozpravě přijal usnesení, kterým jej schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Pro toto usnesení ze 69 přítomných senátorů hlasovalo 40, proti bylo 19 senátorů.

K projednání návrhu předmětného zákona se ve vyjádření dále uvádí, že v orgánech Senátu k němu byly uplatněny kritické výhrady z hlediska nesystémovosti úpravy, zejména pokud jde o další zmrazení platové základny. Diskutována byla rovněž otázka ústavnosti opětovné restrikce dalších platů týkající se i soudců. V této záležitosti vedle názorů zpochybňujících ústavnost navrhované úpravy zazněly i pochybnosti, zda návrh lze hodnotit jako protiústavní, existují-li rozdílná rozhodnutí Ústavního soudu ve věcech týkajících se restrikcí dalších platů soudců. V závěrečném hlasování však nakonec potřebná většina přítomných návrh zákona schválila ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Jelikož navrhovaný petit je obsahově totožný s petitem uvedeným v návrhu na zrušení části zákona č. 425/2002 Sb., kterým se pro rok 2003 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a státních zástupců, a kterým se těmto osobám stanoví výše dalších platů za první a druhé pololetí roku 2003, který je veden u Ústavního soudu pod sp. zn. Pl. ÚS 34/04, předseda Senátu v dalším odkazuje na vyjádření Senátu ze dne 8. září 2004 č. j. 9654/04 podané k návrhu vedenému pod sp. zn. Pl. ÚS 34/04.