§ 14
Vracení daně plátci
(1) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká plátci nárok na vrácení daně dnem
a) jejich propuštění do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku, prokáže-li plátce výstup vybraných výrobků z daňového území Evropské unie,
b) jejich opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně; daň může být vrácena jenom provozovateli daňového skladu, jenž je uvedl do volného daňového oběhu a jemuž byly tyto vybrané výrobky vráceny jako nepřevzaté kupujícím nebo z důvodu vypořádání nároků z vad vybraných výrobků; daň může být vrácena pouze v případě, že provozovatel daňového skladu úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel nebo pokud tuto úplatu kupujícímu vrátil.
(2) Evidovanému odesílateli, který odešle do jiného členského státu pro účely podnikání vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nebo vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě a přijaty na daňovém území České republiky evidovaným příjemcem, vzniká nárok na vrácení daně dnem splnění poslední z těchto podmínek:
a) vybrané výrobky jsou dopravovány
1. se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem, nebo
2. s dokladem, který obsahuje stejné údaje jako zjednodušený elektronický průvodní doklad (dále jen "náhradní zjednodušený průvodní doklad"),
b) u vybraných výrobků v případě, že
1. došlo k jejich přijetí v jiném členském státě, je příslušným orgánem členského státu určení potvrzeno přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu; pokud evidovaný příjemce nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků prostřednictvím elektronického systému z důvodů jiných než podle § 30g odst. 1, musí být potvrzení přijetí vybraných výrobků vydané příslušným orgánem členského státu určení odsouhlaseno správcem daně příslušným místu odeslání vybraných výrobků,
2. během jejich dopravy došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo částečné ztrátě, evidovaný odesílatel prokáže, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo částečné ztrátě, a
3. vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit tím, že během jejich dopravy došlo ke ztrátě nebo znehodnocení anebo jinému porušení podmínek dopravy, evidovaný odesílatel předloží doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém ztrátou nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek dopravy vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit,
c) předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky, které byly dopraveny do jiného členského státu, byla na daňovém území České republiky zaplacena nebo přiznána a zaplacena, a
d) u zdaněných vybraných výrobků, které podléhají značení podle tohoto zákona a byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, předloží potvrzení od správce daně jiného členského státu, že značení podle tohoto zákona byla zničena nebo odstraněna.
(3) Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly zaslány fyzické osobě do jiného členského státu, a doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena v tomto jiném členském státě, vzniká nárok na vrácení daně dnem předložení těchto dokladů. Pokud při zasílání vybraných výrobků do jiného členského státu došlo ke ztrátě nebo znehodnocení anebo jinému porušení podmínek zasílání, je plátce pro účely vzniku nároku na vrácení daně namísto předložení dokladu o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena v členském státě určení, povinen
a) prokázat, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo částečné ztrátě, nebo
b) předložit doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém ztrátou nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek zasílání vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň.
(4) U zdaněných vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu vzniká oprávněným příjemcům nebo výrobcům, kteří nejsou provozovateli daňového skladu, pokud vybrané výrobky vlastní, nárok na vrácení daně, dojde-li k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení.
(5) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit v daňovém přiznání (§ 18).
(6) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze do výše skutečně zaplacené daně vypočtené sazbou daně platnou v den dovozu nebo v den uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu.
(7) Pokud plátce daně neuplatní nárok na vrácení daně, pohlíží se při dalším uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na tyto výrobky tak, jako kdyby byl tento nárok uplatněn a přiznán.
(8) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí na vybrané výrobky, za které byla vrácena daň podle § 15 až 15b, pokud uvedené osoby tyto vybrané výrobky vyvezly nebo dopravily nebo zaslaly do jiného členského státu.