CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 352/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Zjišťování znečišťujících látek

Zjišťování znečišťujících látek

352/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

§ 6

Zjišťování znečišťujících látek

(1) U zdrojů o jmenovitém tepelném výkonu 150 MW a vyšším se zjišťují emise znečišťujících látek podle § 5 písm. a) kontinuálním měřením.

(2) U zvláště velkých zdrojů, případně jejich zařízení, o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 100 MW se zjišťují emise znečišťujících látek podle § 5 písm. a) jednorázovým měřením postupy splňujícími požadavky zvláštního právního předpisu 3) na každém zařízení podle § 9 odst. 2 zákona, a to dvakrát za kalendářní rok v intervalu mezi měřeními ne kratším než 3 měsíce.

(3) Zjišťování znečišťujících látek kontinuálním měřením se provádí na každém zařízení při splnění podmínek § 9 odst. 2 zákona technickými prostředky splňujícími požadavky zvláštního právního předpisu.)

(4) U zdrojů nebo zařízení se neprovádí měření emisí tuhých znečišťujících látek, jde-li o zařízení spalující výlučně zemní plyn, a emisí oxidu siřičitého, jedná-li se o zařízení spalující plynné nebo kapalné palivo, pokud dodavatel paliva zaručuje stálý obsah síry v palivu na takové úrovni, aby při spalování nebyl překročen emisní limit. V těchto případech se pro stanovení emisí použije hodnot emisních faktorů uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

(5) Emise znečišťujících látek podle § 5 písm. b) a c) se zjišťují jednorázovým měřením při obvyklém provozním výkonu zdroje postupy splňujícími požadavky zvláštního právního předpisu 3) na každém zařízení podle § 9 odst. 2 zákona, a to po prvním uvedení zdroje do provozu nebo po každé záměně paliva nebo suroviny nebo po každém významném a trvalém zásahu do konstrukce nebo vybavení zdroje, a to do 6 měsíců od vzniku jedné z výše uvedených skutečností a dále jednou za 3 kalendářní roky.

(6) Provozovatel zdroje, který podléhá povinnosti zajistit kontinuální měření emisí podle § 11 odst. 1 písm. j) zákona, prokazuje dodržení hodnot emisních limitů stanovených v přílohách č. 1 a č. 2 k tomuto nařízení tím, že naměřené hodnoty po dobu provozu zařízení v průběhu kalendářního roku splňují následující podmínky

a) roční průměr denních středních hodnot je nižší než hodnota emisního limitu,

b) 95 % všech třicetiminutových středních hodnot je nižší než 120 % emisního limitu,

c) všechny třicetiminutové střední hodnoty jsou nižší než dvojnásobek hodnoty emisního limitu a

d) žádná z kalendářních měsíčních středních hodnot nepřesáhne emisní limit a pro oxid siřičitý a tuhé znečišťující látky 97 % a pro oxidy dusíku 95 % všech čtyřicetiosmihodinových středních hodnot nepřesáhne 110 % emisního limitu. Čtyřicetiosmihodinovou střední hodnotou se rozumí aritmetický průměr 2 platných po sobě jdoucích denních středních hodnot. Pro výpočet čtyřicetiosmihodinové střední hodnoty se použijí denní střední hodnoty počínaje 1. lednem a konče 31. prosincem kalendářního roku, přičemž každá denní střední hodnota může být pro výpočet použita pouze jednou. Osamocené denní průměry v průběhu roku se pro výpočet čtyřicetiosmihodinové střední hodnoty nesčítají.

Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení emisního limitu se nezahrnují údaje zjištěné v době uvádění zařízení zdroje do provozu, v době jeho odstavování z provozu nebo při odstraňování jeho poruchy, popřípadě havárie.3) Délka přípustné doby trvání těchto stavů se řídí provozním řádem.

(7) V případech, kdy se vyžadují pouze jednorázová měření, zpracují se výsledky jednorázového měření tak, aby je bylo možno porovnat s emisními limity. Schopnost zdroje dodržovat emisní limit je prokázána, pokud průměr jednotlivých měření koncentrace znečišťující látky za celé měření, vypočítaný postupy podle zvláštního právního předpisu, 3) je menší nebo roven hodnotě emisního limitu a současně každá hodnota zjištěné koncentrace jednotlivého měření znečišťující látky je menší než 120 % emisního limitu.

(8) Požadované stupně odsíření podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení se považují za splněné, pokud vyhodnocení provedených měření prokáže, že všechny střední hodnoty stupně odsíření za daný kalendářní měsíc dosáhly požadovaného stupně.

(9) Emisní limity se považují pro zařízení budoucích nových zdrojů za splněné, pokud žádný platný denní průměr nepřesáhne hodnoty emisních limitů uvedené v přílohách č. 1 a č. 2 k tomuto nařízení a 95 % platných hodinových průměrů nepřesáhne 200 % hodnoty emisních limitů uvedených v přílohách č. 1 a č. 2 k tomuto nařízení.

(10) Platné průměrné hodnoty se stanoví postupem uvedeným ve zvláštním právním předpisu. 3)

(11) Pokud nejsou u zdroje stanoveny emisní limity oxidu siřičitého nebo organických látek, zjišťují provozovatelé množství emisí výpočtem pomocí emisních faktorů uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení.

------------------------------------------------------------------

3) Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.