§ 2
(1) Znečišťovatelé jsou povinni platit roční poplatky za znečišťování ovzduší.
(2) Poplatek pozůstává ze základního poplatku a přirážky.
(3) Základní poplatek se stanoví
a) při spalování tuhých paliv u parních trakcí na vlečkách v lomech a povrchových dolech, při posunu na nádražích a ve výtopnách, v nichž nejsou odváděny spaliny komínem, částkou 10 Kčs za 1 tunu spotřebovaného paliva,
b) u hořících nebo zapařených částí uhelných dolů a lomů nebo skládek a výsypek roční částkou 50 Kčs za 1 m2 hořící plochy nebo za 1 m3 zapařeného objemu; výměra nebo objem se stanoví z váženého průměru výsledků měření prováděných během roku,
c) v ostatních případech částkou odpovídající ročním nákladům spojeným s řádným provozem a údržbou potřebného zařízení, popřípadě ročním nákladům na jinou činnost, snižující znečišťování ovzduší na přípustnou míru,
d) pokud by nebylo možno do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona nebo do jednoho roku od vzniku znečištění zjistit náklady podle písm. c) bez neúměrných potíží, roční částkou 100 Kčs za každých 1 000 kg jednotlivých škodlivin převyšujících přípustný úlet, uvedený v příloze k tomuto zákonu.
(4) K základním poplatkům se připočítává přirážka podle oblastí, v nichž je ovzduší znečišťováno. Přirážka se stanoví pro:
a) vnitřní lázeňská území 100 %
b) ostatní lázeňská, rekreační a chráněná území 80 %
c) území sídlišť 60 %
d) území vymezená pro průmyslovou činnost 20 %
e) ostatní území 40 %
Vymezení jednotlivých oblastí stanoví na návrh orgánů hygienické služby orgán územního plánování. Je-li ovzduší znečišťováno v několika oblastech, stanoví se přirážka podle oblasti nejvíce znečišťované.