§ 17
(1) Zaměstnavatel může užívat k plnění úkolů náležejících do předmětu jeho činnosti díla vědeckého nebo uměleckého vytvořeného jeho zaměstnancem ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru bez dalšího autorova svolení.
(2) Zaměstnavatel, do jehož předmětu činnosti náleží vydávat nebo jinak uveřejňovat díla, může vydat nebo jinak uveřejnit dílo svého zaměstnance vytvořené ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru jen se svolením autora. Odpírá-li autor udělit mu svolení bez závažných důvodů, může se zaměstnavatel domáhat tohoto svolení u soudu.
(3) Autor díla, jež bylo vytvořeno ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru k zaměstnavateli, může udělit svolení k vydání nebo jinému uveřejnění díla jen s jeho souhlasem. Odpírá-li mu zaměstnavatel udělit souhlas bez závažného důvodu, může se autor domáhat tohoto souhlasu u soudu.
(4) Podrobnější podmínky užití díla vytvořeného ke splnění povinností vyplývajících z pracovního poměru k zaměstnavateli upravuje smlouva. Nestanoví-li tato smlouva jinak, je zaměstnavatel oprávněn požadovat, aby mu autor z přijaté autorské odměny přiměřeně přispěl k náhradě nákladů, které na vytvoření díla vynaložil.
(5) Není-li výslovně sjednáno jinak, autorské právo k počítačovému programu vytvořenému zaměstnancem ke splnění povinnosti vyplývající z jeho pracovního poměru, vykonává zaměstnavatel.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících z členského nebo služebního poměru.