§ 3
Uznávání nemocí z povolání
(1) Příslušné středisko nemocí z povolání při ověření závěrů příslušného pracovně lékařského pracoviště vychází z postoupené zdravotnické a spisové dokumentace.
(2) Příslušné středisko nemocí z povolání v případě nepřesného nebo neúplného posouzení onemocnění doplní potřebné podklady nebo vrátí případ k došetření příslušnému pracovně lékařskému pracovišti.
(3) Po ověření závěrů posouzení onemocnění (§ 2 odst. 4) vydá příslušné středisko nemocí z povolání
a) posudek, 9) kterým se uznává nemoc z povolání, a jeho stejnopis zašle osobě trpící nemocí z povolání, osobě, pro kterou v souvislosti s vydáním tohoto posudku vyplývají povinnosti, a příslušnému pracovně lékařskému pracovišti nebo
b) posudek, 9) kterým se neuznává nemoc z povolání, a jeho stejnopis zašle osobě trpící onemocněním; posudek obsahuje poučení o možnosti jeho přezkoumání.
(4) Jde-li o uznání nemoci z povolání osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. c), použijí se ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně.
------------------------------------------------------------------
9) § 77 až 77b zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 285/2000 Sb.