Význam symbolů v tabulkách
A: Pokud zvláštní určení neumožní plné vyhovění, jsou přípustné výjimky. Výrobce musí ke spokojenosti homologačního nebo schvalovacího orgánu prokázat, že pro zvláštní určení nelze požadavky splnit.
B: Aplikace se omezuje na dveře s přístupem k sedadlům, konstruovaným pro běžné užití při jízdě vozidla na silnici a tam, kde vzdálenost mezi bodem R sedadla a střední rovinou povrchu dveří, při měření kolmo na střední podélnou rovinu vozidla, nepřesáhne 500 mm.
C: Aplikace se omezuje na část vozidla před sedadlem umístěným nejblíže k zadní části vozidla, konstruovaným pro běžné užití při jízdě vozidla na silnici a je také omezena na oblast dopadu hlavy podle definice předpisu EHK č. 21 nebo směrnice společenství 74/60/EHS.
D: Aplikace se omezuje na sedadla, konstruovaná pro běžné užití při jízdě vozidla po silnici.
E: Pouze vpředu.
F: Je přípustná modifikace průběhu a délky plnícího potrubí a přemístění nádrže ve vozidle.
G: Požadavky na kategorii základního/nedokončeného vozidla (podvozku, který byl využit ke stavbě vozidla zvláštního určení). U nedokončených/dokončených vozidel je přijatelné, aby byly splněny požadavky pro vozidla odpovídající kategorii N (podle největší hmotnosti).
H: Bez dalšího zkoušení je přípustná modifikace délky výfukového systému za posledním tlumičem/katalyzátorem, pokud nepřesahuje 2 m.
I: Aplikace se omezuje na takové systémy topení, které nejsou konstruovány speciálně pro ubytovací podmínky.
J: U všech zasklení oken jiných než je zasklení kabiny řidiče (čelní sklo a boční okna) musí být materiálem buď bezpečnostní sklo nebo tuhé plastové zasklení.
K: Přípustná jsou zařízení pro přídavné výstražné signály.
L: Aplikace se omezuje na sedadla konstruovaná k běžnému užití při jízdě vozidla po silnici. Na zadních místech sezení se požadují nejméně kotevní místa pro břišní pásy.
M: Aplikace se omezuje na sedadla konstruovaná k běžnému užití při jízdě vozidla po silnici. Na zadních místech sezení se požadují nejméně břišní pásy.
N: Za podmínky, že jsou namontována všechna povinná světelná zařízení a že není ovlivněna jejich geometrická viditelnost.
O: Vozidlo musí být vpředu vybaveno přiměřeným systémem.
P: Aplikace se omezuje na takové systémy topení, které nejsou konstruovány speciálně pro ubytovací podmínky. Vozidlo musí být vpředu vybaveno vhodným systémem.
Q: Bez dalšího zkoušení je přípustná modifikace délky výfukového systému za posledním tlumičem/katalyzátorem, pokud nepřesahuje 2 m. Homologace, udělená pro nejvíce representativní základní vozidlo, zůstává v platnosti bez ohledu na změny referenční hmotnosti.
R: Pokud lze namontovat registrační tabulky všech členských států a tyto tabulky jsou viditelné.
S: Činitel přenosu světla je nejméně 60 %, úhel zakrytí sloupkem "A" není větší než 10°.
T: Zkouší se pouze u úplného/dokončeného vozidla. Vozidlo může být zkoušeno podle směrnice 70/157/EHS ve znění naposledy změněném směrnicí 1999/101/ES. Ve vztahu k bodu 5.2.2.1 přílohy I směrnice 70/157/EHS se užijí následující mezní hodnoty:
- 81 dB (A) u vozidel s výkonem motoru menším než 75 kW,
- 83 dB (A) u vozidel s výkonem motoru větším nebo rovným než 75 kW, ale menším než 150 kW,
- 84 dB (A) u vozidel s výkonem motoru větším než 150 kW.
U: Zkouší se pouze u úplného/dokončeného vozidla. Vozidlo vybavené až čtyřmi nápravami, musí plnit požadavky stanovené směrnicí 71/320/EHS. Odchylky jsou přípustné u vozidel s více než čtyřmi nápravami za předpokladu, že:
- jsou oprávněné příslušnou konstrukcí,
- jsou splněny veškeré brzdné vlastnosti stanovené směrnicí 71/320/EHS pro parkovací, provozní a nouzové brzdění.
V: Lze připustit vyhovění směrnici 97/68/EHS.
X: Žádné výjimky mimo ty, které uvádí jednotlivá směrnice.
Y: Za předpokladu, že je namontováno povinné zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci.
Ø: směrnice se neaplikuje (žádné požadavky).
24. Do doby, než vstoupí v platnost homologace typu vozidla podle směrnice 70/156/EHS pro vozidla kategorií M2, M3, N2, a N3 musí být tyto kategorie vozidel vybaveny zařízením proti neoprávněnému použití podle předpisu EHK č. 18 uvedeného v čl. 2 bodu 13 tabulky a musí být podle něho homologovány.
25. Vozidla kategorie M1 musí být vybavena imobilizérem, který splňuje požadavky zvláštních předpisů uvedených v čl. 2 bodu 13 tabulky a musí být podle nich homologována nebo schválena. Vozidla ostatních kategorií M a N mohou být vybavena imobilizérem, který musí splňovat požadavky podle předchozí věty, a pokud jsou jím vybavena musí být z tohoto hlediska homologována nebo schválena.
26. Vozidla kategorie M a N mohou být vybavena poplašným zařízením, které splňuje požadavky zvláštních předpisů uvedených v čl. 2 bodu 13 tabulky. Pokud jsou jím vybavena musí být z tohoto hlediska homologována nebo schválena.
27. Všechna vozidla kategorií
M a M
2 3
a vozidla kategorie N, u nichž největší přípustná hmotnost, včetně případně připojeného přívěsu nebo návěsu, přesáhne 3,5 t, musí být vybavena záznamovým zařízením s registrací pracovní činnosti řidiče (dále jen "tachograf") podle nařízení Rady (ES) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě. Tachografem nemusí být vybavena vozidla uvedená v článku 3 a v článku 13 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 nebo vozidla vyjmutá z této povinnosti podle zvláštního právního předpisu.
Vozidla, která musí být vybavena tachografem a na která se tato povinnost nevztahovala podle dosavadních právních přepisů, musí být tachografem dovybavena.
Tachograf musí být ověřen nejméně jednou za 2 roky pracovištěm pověřeným Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a registrovaným ministerstvem a musí být zaplombován, včetně svého pohonu. Pokud je tachografem vybaveno vozidlo, v němž není jeho použití povinné, musí být tachograf ověřen Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví nejméně jednou za 5 let.
28. Při konstrukci a výrobě vozidel kategorií M1 a N1 a jejich komponentů musí výrobci učinit opatření stanovená směrnicí 2000/53/ES o vyřazených vozidlech s ukončenou životností, týkající se zejména použitých materiálů, vyznačování kódů na příslušných dílech a stanovených průměrných procent dílů určených k opětnému používání a recyklování.
29. Výrobci vozidel kategorie M1 zajistí, aby všechna prodejní místa v ČR nabízející jejich nové typy vozidel kategorie M1 obdržela údaje o emisích CO2 a spotřeby paliva, které jsou uvedeny v osvědčení o homologaci příslušného typu vozidla podle jednoho ze zvláštních předpisů uvedených v čl. 2 bod 39 tabulky, tak aby tato prodejní místa je měla k dispozici pro splnění požadavků směrnice 1999/94/ES na informovanost spotřebitelů o spotřebě paliva a emisích CO2 při nabízení nových osobních automobilů.
30. U osobních automobilů kategorie M1 a nákladních automobilů kategorie N1 se měření emisí oxidu uhličitého (CO2) a spotřeby paliva provádí podle směrnice 80/1268/EHS a směrnice 2004/3/ES. Pro měření spotřeby paliva a emisí CO2 u těchto vozidel se použijí postupy pro zkoušky emisí prováděné podle technických požadavků směrnice 70/220/EHS. Postup zkoušek, postup při rozšíření schválení typu a schvalování rodiny vozidel kategorie N1 se řídí přílohami směrnice 80/1268/EHS pozměněné směrnicí 2004/3/ES. Pro výrobce vozidel v malých sériích se uplatní výjimka z ustanovení této směrnice.
Ustanovení směrnice 2004/3/ES se nepoužijí na vozidla kategorie N1, jestliže motory do nich namontované, byly typově schváleny podle směrnice 88/77/EHS a jestliže celková roční výroba vozidel kategorie N1 je u výrobce nižší než 2 000 jednotek.
31. Spojovací zařízení třídy A50-X namontované na vozidle nesmí zakrývat místo pro zadní registrační tabulku nebo zhoršovat čitelnost zadní registrační tabulky nebo zakrývat předepsané osvětlení vozidla. Jestliže tomu tak není, musí být část se spojovací koulí odmontovatelná bez použití nářadí případně s nářadím umístěným povinně ve vozidle. Vozidlo vybavené tažným zařízením schváleným s odnímatelnou spojovací koulí bez použití nářadí, musí mít tuto kouli odejmutou, pokud není využívána ke spojení s přípojným vozidlem nebo s jiným zařízením.
32. U vozidel rychlé zdravotnické pomoci, kromě terénních vozidel, musí být světlá výška prostoru určeného pro přepravu pacienta nejméně 1 700 mm.
33. Vyústění výfukového potrubí nesmí být vpravo a osa vyústění koncové části výfukového potrubí, s výjimkou potrubí směrovaného vzhůru a vyústěného nad vozidlem, musí být buď rovnoběžná s vodorovnou rovinou, nebo skloněná k rovině vozovky.
34. Vnější povrch vozidel nesmí mít špičaté nebo ostré výčnělky směrující ven, které by svým tvarem, rozměry nebo tvrdostí zvětšovaly nebezpečí poranění osob.
35. U vozidel se samostatnou skříňovou karosérií nesmějí zadní a boční dveře ve zcela otevřeném stavu přesahovat šířku vozidla o více než o vlastní tloušťku dveří, a v této otevřené poloze musí být spolehlivě zajištěny.
36. Počítače ujeté vzdálenosti namontované ve vozidlech musí spolehlivě a zřetelně udávat vozidlem ujetou vzdálenost s přesností nejméně ±5 % z měřené hodnoty.
37. Každé vozidlo musí být dostatečné odpruženo, s případným použitím tlumičů pérování a stabilizátorů.