§ 22
Zásady záchranářského zásahu v dole
(1) Záchranářský zásah se řídí zásahovým řádem.
(2) Činnost báňských záchranářů při zásahu řídí vedoucí báňských záchranných sborů. Tuto funkci vykonává vedoucí závodní báňské záchranné stanice dolu, na kterém se zásah provádí, a to až do příchodu báňských záchranářů revírní báňské záchranné stanice. Potom ji přejímá vedoucí revírní báňské záchranné stanice nebo jeho zástupce, popřípadě jiný pracovník určený vedoucím revírní báňské záchranné stanice nebo jeho zástupcem po dohodě s vedoucím likvidace havárie.
(3) Bezprostředně před nástupem do zásahu v pracovním dýchacím přístroji si bánští záchranáři zkontrolují pracovní dýchací přístroje; úplnost vybavení čety zkontroluje četař.
(4) Báňští záchranáři zasahují v četách pod vedením četaře. Při záchraně lidských životů má četař právo rozhodnout o rozdělení čety, a to i v nedýchatelném prostředí.
(5) Do zásahu v dýchacích přístrojích nastupují báňští záchranáři nejméně v pětičlenné četě, tříčlenné čety jen za podmínky, že pracoviště báňských záchranářů je snadno přístupné a se záložní četou na základně je zajištěno trvalé spojení.
(6) Při zásazích v nedýchatelném prostředí musí být na základně záložní četa alespoň o stejném počtu báňských záchránářů, jako má četa v zásahu. Záložní četa musí být vybavena a připravena tak, aby četě v zásahu mohla poskytnout okamžitou pomoc. Za podmínek určených zásahovým řádem může četa na základně plnit funkci záložní čety i pro dvě čety v zásahu.
(7) Při zásahu v mimořádných podmínkách, zejména ve vysokých teplotách a ve vysokých koncentracích škodlivin musí být na základně přítomen lékař s kvalifikací báňského záchranáře; další podmínky určí služební řád.
(8) Vedoucí báňských záchranných sborů může v případě, že jde o záchranu lidských životů nebo nebezpečí z prodlení, rozhodnout o jiném postupu než stanoví odstavce 5, 6 a 7.
(9) Při postupu v důlních dílech v prostředí s viditelností menší než jeden metr musí být bánští záchranáři mezi sebou spojeni spojovacími lanky.
(10) Pro cestu na pracoviště a zpět a pro práci čety v zásahu, pokud je práce vykonávána v pracovním dýchacím přístroji, se smí počítat se spotřebou nejvíce 80 % z celkové zásoby kyslíku, vzduchu nebo směsi, kterou má báňský záchranář k dispozici. Rozhodnutí o návratu čety vydá četař podle hodnoty tlaku zjištěné na tlakoměru přístroje toho báňského záchranáře, který má ze všech nejmenší zásobu kyslíku, vzduchu nebo směsi v tlakové lahvi. V případě poruchy části přístroje, která by mohla ovlivnit jeho funkci, jakož i po výměně tlakové lahve, se musí četa okamžitě vrátit na základnu.
(11) Při plnění úkolů podle § 6 v pracovním dýchacím přístroji může být báňský záchranář vyslán do zásahu i vícekrát za 24 hodiny, přičemž:
a) v prvních dvou dnech havárie nesmí součet dob zásahu v pracovním dýchacím přístroji překročit 6 hodin za 24 hodiny. Mezi jednotlivými zásahy musí mít alespoň jednohodinovou přestávku. V případě nebezpečí z prodlení může častější zásahy nařídit vedoucí báňských záchranných sborů,
b) v dalších dnech havárie, jakož i při plánovaných nehavarijních zásazích nesmí součet dob zásahu v pracovním dýchacím přístroji překročit 4 hodiny za 24 hodiny. Mezi jednotlivými zásahy musí být zařazena nejméně stejně dlouhá přestávka, jako byla doba zásahu v pracovním dýchacím přístroji. Báňský záchranář může být do těchto zásahů soustavně vysílán nejvýše po dobu 30 dnů. Do dalších zásahů v pracovním dýchacím přístroji smí být vyslán až po uplynutí stejného počtu dní, po jaký byl do zásahů soustavně vysílán; v této době však může vykonávat stálou pohotovostní službu.
(12) Záchranářské hlídky určené např. ke kontrole ovzduší v nezamořeném prostoru nebo ke střežení přístupu do bezpečnostního okruhu se nepovažují za záchranářský zásah.
(13) Plánované nehavarijní zásahy v prostředí, ve kterém složení ovzduší neodpovídá ustanovením zvláštního předpisu, 13) musí být předem ohlášeny obvodnímu báňskému úřadu. Pro zásah vypracuje organizace příkaz, ve kterém určí potřebná opatření. Příkaz potvrzuje vedoucí revírní báňské záchranné stanice. Ostatní plánované nehavarijní zásahy musí být posuzovány jako práce spojené se zvýšeným nebezpečím. 14) Funkci stálého dozoru plní četař.
(14) Pokud se zásahu zúčastní členové báňského záchranného sboru státní báňské správy nebo jiné osoby, jsou povinni
a) do zásahu nastupovat s četou báňských záchranářů, přičemž se nezapočítávají do počtu báňských záchranářů stanoveného pro četu,
b) dodržovat zásady určené zásahovým řádem báňské záchranné stanice provádějící zásah,
c) dodržovat pokyny a příkazy členů báňského záchranného sboru.
(15) Průběh a výsledek zásahu musí být po jeho ukončení vyhodnocen.
------------------------------------------------------------------
13) Např. směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR č. 46/1978 Sbírky hygienických předpisů o hygienických požadavcích na pracovní prostředí (reg. v č. 21/1978 Sb.), ve znění pozdějších předpisů.
14) Např. § 14 odst. 4 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., § 12 odst. 4 vyhlášky ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu.