4. Údaje, které musí být na elektroměrech uvedeny
4.1 Štítek se jmenovitými hodnotami
Každý elektroměr musí být opatřen štítkem, kterým může být buď deska počítadla, nebo štítek upevněný uvnitř elektroměru.
Na štítku nebo desce počítadla musí být nesmazatelně a čitelně uvedeny zvnějšku viditelné následující údaje:
a) identifikační značka výrobce nebo obchodní značka;
b) označení typu;
c) značka potvrzující EHS schválení typu elektroměru;
d) popis počtu a uspořádání hnacích prvků, buď ve tvaru: jednofázový-dva vodiče, trojfázový-čtyři vodiče atd., nebo použitím značek shody s českou technickou normou přejímající evropskou normu nebo se zahraniční normou přejímající evropskou normu;
e) referenční napětí;
f) základní proud a jmenovitý maximální proud, s nápisem ve tvaru: 10 - 40 A nebo 10 (40)A;
g) referenční kmitočet 50 Hz;
h) konstanta elektroměru v jednom z následujících tvarů nápisu: x Wh/ot, nebo x ot/kWh;
i) výrobní číslo elektroměru a rok jeho výroby;
j) referenční teplota, pokud se liší od 23 °C.
Na elektroměru mohou být také informace, jako je místo výrobce, obchodní popis, speciální výrobní číslo, jméno dodavatele elektřiny, značka shody s evropskou normou a identifikační číslo schématu zapojení. Jakékoli jiné informace nebo nápisy jsou zakázány, pokud nejsou zvlášť schváleny.
4.2 Schéma zapojení a značení svorek
Každý elektroměr musí být označen srozumitelným schématem zapojení, které ukazuje souvislost mezi připojovacími svorkami, včetně svorek pomocného zařízení a vodičů, které se mají připojit. U trojfázových elektroměrů musí být uveden sled fází, pro který je elektroměr zkonstruován. Schéma zapojení může mít identifikační číslo vyznačené na štítku se jmenovitými hodnotami. Pokud jsou svorky elektroměru označeny, musí být toto označení uvedeno ve schématu. Schéma zapojení může být nahrazeno identifikačním číslem, které je stanoveno v technické normě státu, ve kterém bude elektroměr používán.