2. Podmínky zkušební střelby
2.1 Zkušební střelba se provádí na úplně dohotovené stanovené střelné zbrani před střeleckou zkouškou prováděnou předkladatelem. Za úplně dohotovené se též považují stanovené střelné zbraně, na kterých bude ještě provedena rybina nebo povrchová úprava černěním nebo jiným způsobem. Úřad stanoví, zda bude ověřovat stanovenou střelnou zbraň s povrchovou úpravou nebo bez této úpravy. Stanovené střelné zbraně nabíjené ústím hlavně musí být vybavené zažehovacím ústrojím a jejich samostatně dodávané hlavně musí mít zátravku a definitivní dnový šroub.
2.2 Předkladatel musí předložit stanovenou střelnou zbraň ke zkoušce v takovém stavu, aby byla schopna bezpečné střelby, a s pažbou. Úřad může v odůvodněných případech povolit předkladateli předložení stanovené střelné zbraně bez pažby. Jde-li o samostatnou hlaveň, je předkladatel povinen předložit závěr umožňující provedení zkoušky nebo hlaveň, jde-li o samostatný závěr.
2.3 Zkušební střelba se provádí zkušebními náboji, které svým provedením, tlaky, popřípadě energiemi střely odpovídají jak jmenovitými hodnotami, tak statisticky vyhodnocenými nerovnostmi stanoveným technickým požadavkům. Zkušební náboje pro ověřování brokovnic musí navíc splňovat stanovený průměr a hmotnost náplně broků obsažených v náboji. Zkušební náboje smějí být použity při teplotě ovzduší 15 až 25 °C.
2.4 Tlaky zkušebních nábojů se měří buď tlakoměrnými válečky (crusher), nebo mechanicko-elektrickými (piezo) snímači při teplotě prachové náplně (20 ± 2) °C. Je-li místo hodnoty tlaku udána energie střely, měří se při téže teplotě úsťová rychlost střely, z niž se vypočte úsťová energie. Vlastnosti a rozměry tlakoměrných válečků a mechanicko-elektrických snímačů (včetně vlastností měřicích souprav), jakož i metodika měření, způsob kalibrování a vyhodnocování výsledků měření musí odpovídat stanoveným technickým požadavkům.
2.5 Použité tlakoměrné hlavně musí svými rozměry, konstrukcí a vlastnostmi odpovídat stanoveným technickým požadavkům.
2.6 Jednotlivé druhy stanovených střelných zbraní nebo jejich samostatně dodávaných částí se podrobí střelbě zkušebními náboji takto:
a) Brokové hlavně nabíjené zezadu, s délkou nábojové komory menší než 73 mm a určené na brokové náboje se zkoušejí dvěma výstřely na hlaveň náboji s olověnými broky nebo třemi náboji s ocelovými broky u zbraní, ve kterých se používají bezolovnaté broky. Rozměry a tvrdost broků a hmotnost brokové náplně udávají rozhodnutí C. I. P. Tyto brokové náboje musí splňovat předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) na předepsaných místech hlavně. Pro ověření funkce opakovací nebo samonabíjecí stanovené střelné zbraně se navíc vystřelí nejméně jeden spotřební náboj z každé hlavně.
b) Kulové hlavně nabíjené zezadu se zkoušejí zkušebními náboji, které dávají na předepsaných místech předepsané tlaky (nebo tlaky vyšší) a nejméně jedním spotřebním nábojem na nábojovou komoru pro ověření funkce opakovací nebo samonabíjecí stanovené střelné zbraně. U pistolí a revolverů zkušební náboje vyvíjejí maximální tlak, jehož střední hodnota je nejméně o 30 % vyšší a u zbraní s alespoň jednou dlouhou hlavní nejméně o 25 % vyšší, než je přípustná střední hodnota maximálního tlaku spotřebního náboje dané ráže určeného pro příslušnou zbraň. Předepsané tlaky a místa musí odpovídat stanoveným technickým požadavkům.
Počet použitých zkušebních nábojů:
1. 2 náboje na každou hlaveň u dlouhých střelných zbraní s provozním tlakem 180 MPa a více,
2. 1 náboj na každou hlaveň u dlouhých střelných zbraní s provozním tlakem menším než 180 MPa,
3. 2 náboje na každou hlaveň u pistolí bez ohledu na výši jejich provozního tlaku,
4. 1 náboj na každou nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena (např. u revolverů), bez ohledu na velikost provozního tlaku,
5. 3násobné množství výše stanovených zkušebních nábojů při nesplnění stanovených technických požadavků uvedených v bodě 1.2 písm. b).
Hodnotami provozních tlaků se rozumí střední hodnoty maximálních tlaků zjišťovaných tlakoměrnými válečky nebo mechanicko-elektrickými snímači,
c) Expanzní zbraně, pracovní expanzní přístroje a zvláštní zbraně nebo jejich části se podrobí střelbě zkušebními nábojkami, které mají o 30 % větší tlak, než je provozní tlak nejsilnější spotřební nábojky, nebo o 10 % větší energii, než je přípustná střední hodnota energie stanovená pro nejsilnější spotřební nábojku dané ráže. Výjimku tvoří expanzní vstřelovací přístroje s tloukem, kde se připouští přetlak převyšující provozní tlak pouze o 15 až 16 %.
Expanzní zbraně se ověří vystřelením:
1. 5 zkušebních nábojek z každé hlavně u expanzních zbraní s jednou nábojovou komorou,
2. 2 zkušebních nábojek z každé nábojové komory u expanzních zbraní se dvěma a více nábojovými komorami.
Pracovní expanzní přístroje se ověří vystřelením:
1. 10 zkušebních nábojek s použitím nejtěžší použitelné střely (kotevní hřeb) při nastavení výkonu na maximum (je-li výkon regulovatelný),
2. 10 zkušebních nábojek a 10 nejsilnějších spotřebních nábojek u expanzního vstřelovacího přístroje s tloukem, přičemž hmotnost tlouku se zvětší o 50 % (přidaným závažím) nad hmotnost nejtěžšího tlouku přístroje.
Zvláštní zbraně se ověří vystřelením 2 zkušebních nábojů nebo 5 nejsilnějších spotřebních nábojů,
d) Předovky určené výhradně na černý prach se zkoušejí dvěma výstřely se zkušební náplní na každou hlaveň, je-li nábojová komora součástí hlavně, a nejméně jedním výstřelem se zkušební náplní na každou nábojovou komoru, jestliže je od hlavně oddělena (např. u revolverů).
Zkušební náplně jsou tvořeny střelou a prachem v množství odpovídajícím stanoveným technickým požadavkům pro danou ráži a druh stanovené střelné zbraně.
Historické zbraně nabíjené ústím hlavně, určené výhradně na černý prach a vybavené pro každou hlaveň buď perkusním zámkem s komínkem (pistonem) na čepičkovou zápalku, nebo křesadlovým zámkem francouzského typu se zkoušejí dvěma výstřely se sníženou zkušební náplní černého prachu na každou hlaveň. Zkušební náplň musí odpovídat stanoveným technickým požadavkům,
e) Kulobrokové zbraně se zkoušejí tak, že se každá hlaveň podrobí odpovídajícímu počtu výstřelů zkušebních, popřípadě spotřebních nábojů [viz písm. a) a b)],
f) Balistická měřidla se zkoušejí jako jim odpovídající druh stanovené střelné zbraně; přitom se přihlíží k tomu, že zkušební náboje pro ověřování balistických měřidel mohou být v balistických měřidlech používány jako náboje spotřební. Pro ověření funkce se používají referenční náboje, jejichž hodnoty jsou stanoveny rozhodnutími C. I. P.,
g) Výměnné hlavně, vložné hlavně a vložné nábojové komory se zkoušejí pomocí svého vlastního závěru způsobem, který odpovídá danému druhu stanovené střelné zbraně (nevztahuje se na vložné hlavně a vložné nábojové komory, homologované jako typ),
h) Samostatně dodávané hlavně, nábojové komory, jestliže nejsou součástí hlavně (např. revolverové válce), závěry a dnové šrouby se zkoušejí jako jim odpovídající druh stanovené střelné zbraně. Je-li závěr určen pro více různých ráží, zkouší se nejvíce namáhajícími zkušebními náboji. Kritériem namáhání je zde síla působící na závěr,
i) Plynové zbraně se zkoušejí tlakem o 30 % vyšším, než je nejvyšší provozní tlak. Měřítkem zvýšení tlaku může též být zvýšení úsťové energie střely o 10 %,
j) Tlumiče hluku se ověřují zkušební střelbou:
1. kusovým ověřováním společně se stanovenou střelnou zbraní, pro kterou je tlumič určen, nebo
2. kusovým ověřováním pomocí náhradní hlavně odpovídající ráže, na kterou je tlumič upevněn během zkoušky.
2.7 Zkušební střelby se provádějí pomocí lafet, které bezpečně chrání obsluhu a v nichž jsou stanovené střelné zbraně upnuty tak, aby to co nejvíce odpovídalo podmínkám jejich použití. U krátkých střelných zbraní se připouští střelba s ochrannou rukavicí. Zkušební střelba u vícehlavňových střelných zbraní se koná postupně, to znamená hlaveň po hlavni.
2.8 Ověření tlumiče hluku
Před zkušební střelbou se ověřuje pevnost a správnost upevnění tlumiče na zbrani.
Vizuální kontrola tlumiče se provádí v rozsahu:
a) důležité rozměry tlumiče, zda vnitřní průchozí otvor tlumiče odpovídá minimálnímu povolenému rozměru stanovenému výrobcem,
b) souosost vnitřního průchozího otvoru tlumiče vzhledem k vývrtu hlavně zbraně.
2.9 Ověření tlumiče hluku určeného pro více ráží
Tlumič hluku určený pro více ráží se ověřuje v rozsahu podle části 2.8 a dále spotřebním střelivem v nejvyšší ráži uvedené na tlumiči a spotřebním střelivem v ráži uvedené na tlumiči, pro kterou je stanoven nejvyšší tlak.
Pokud tlumič hluku vyhoví podmínkám pro ověření, zkontroluje se označení všech ráží, pro které byl tlumič předložen k ověření, a tlumič se označí zkušební značkou.
Opakované kusové ověření tlumiče hluku se provádí v rozsahu ověření tlumiče dle částí 2.8 a 2.9.