§ 4. +)
Zabráním pozbývají uživatelé zabraných částí budov práva, jich užívati.
Zemská správa politická má právo zabrané budovy pro účely v § 1 jmenované pronajmouti. Na pronájem nevztahují se po dobu zabrání ustanovení o ochraně nájemníků.
Zemská správa politická má dále právo v zabraných budovách na svůj náklad provésti stavební úpravy, avšak jen v mezích nejnutnější potřeby, vyslechnouc o tom majetníka budovy. V tom směru jí příslušejí také práva stavebníkovi zákonem vyhrazená.
Jde-li o budovy umělecky neb historicky cenné, jest třeba před jich zabráním a úpravou opatřiti souhlas ministerstva školství a národní osvěty.
Zemská správa politická jest povinna, majetníků neb uživateli zabrané budovy aneb její části poskytnouti přiměřené náhrady. Při stanovení náhrady musí býti vzat zřetel na veškeré hospodářské újmy, které majetník neb uživatel utrpí; též nahradí se náklad, vzniklý přesídlením při zabrání a vrácení budovy a jiné prokázané majetkové újmy, vzniklé přesídlením.
Nedojde-li mezi zemskou správou politickou a majetníkem zabraného domu k dohodě o výši náhrady, rozhodne o ní v nesporném řízení okresní soud, v jehož obvodu je zabraná budova. Soud vyšetřiv poměry a, je-li třeba, vyslechnuv znalce, určí usnesením náhradu podle volného uvážení.
Soud rozhoduje také podle volného uvážení dle zásad civilního řádu soudního, má-li útraty řízení nahraditi jedna strana, nebo mají-li se útraty rozděliti mezi strany a v jakém poměru. Řízení o náhradě nemá vlivu na řízení o zabrání.
------------------------------------------------------------------
+) Pozn. autora:
Viz doplnění zákonem č. 180/1920 Sb. z. a n.