§ 26
Stanovení a udržování chráněných zón a podmínky pro přemísťování rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů přes chráněnou zónu s konečným cílem mimo ni bez rostlinolékařského pasu platného pro tuto zónu
(K § 29 odst. 4 a k § 30 odst. 1 zákona)
(1) Při provádění průzkumu k vymezení a udržování chráněné zóny se v případě škodlivých organismů živočišného původu jiných než háďátka, které škodí na lesních dřevinách a na rostlinných produktech z nich a napadají lesní kultury rostoucí zpravidla ve volné přírodě, postupuje podle odstavců 2 až 5. V případě jiných škodlivých organismů stanoví rostlinolékařská správa pro provádění průzkumu po vyhodnocení potřebných odborných údajů vhodné instrukce, které zveřejní ve Věstníku.
(2) Průzkum se provádí v příslušné chráněné zóně. K zajištění průzkumu se celé území chráněné zóny rovnoměrně rozdělí na čtverce s pravidelnou sítí pozorovacích bodů. U každého pozorovacího bodu se zaznamená jeho pořadové číslo, přesná zeměpisná šířka a délka, topografické údaje a v případě potřeby popis místa. Je-li to potřebné, rostlinolékařská správa shromažďuje též doplňující informace vztahující se k prováděnému průzkumu, pozorovací body mohou být označeny a je možné vyhotovit mapy s vyznačením rozmístění těchto pozorovacích bodů.
(3) Posuzování vhodnosti výběru pozorovacího bodu podle odstavce 2 se provádí podle těchto kritérií:
a) území v okolí pozorovacího bodu musí být dostatečně rozlehlé,
b) pozorovací bod musí být umístěn tak, aby bylo možné provádět potřebná šetření,
c) v případě potřeby mohou být zvoleny další body, například v místech, v nichž existuje velké nebezpečí zavlečení příslušného škodlivého organismu.
(4) Je-li to vhodné s ohledem na druh (druhy) škodlivého organismu, zaznamenávají se meteorologické údaje, zvláště srážky a teplota, a údaje charakterizující půdu, a to přednostně v místě pozorovacího bodu. Tyto údaje mohou být také získávány z nejbližšího místa, kde se tyto proměnné veličiny pravidelně měří. Zaznamenávají se také výjimečné jevy (např. sucho, silné deště atd.), které mohou ovlivnit pozorování.
(5) Průzkum v pozorovacím bodu je zaměřen přinejmenším na:
a) reprezentativní počet jedinců rostlin nebo jednotek rostlinných produktů,
b) jednu nebo více hlavních hostitelských rostlin nebo rostlinných produktů příslušného škodlivého organismu, popřípadě je rozšířen i na další hostitele ke zjištění příznaků napadení příslušným škodlivým organismem, a zahrnuje:
1. vizuální prohlídky k zjištění příznaků výskytu příslušných škodlivých organismů, prováděné v době, kdy lze předpokládat, že tyto příznaky budou nejzřetelnější,
2. ve sporných případech laboratorní testování vzorků,
3. v případě potřeby použití pastí, které příslušné škodlivé organismy přilákají, přičemž výběr typu a počtu pastí a způsob jejich použití se řídí biologií škodlivého organismu.
(6) Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty podle § 30 odst. 1 zákona jsou stanoveny v příloze č. 9 části A bodu II a části B bodu II. Technické podmínky a opatření k zamezení rozšíření škodlivých organismů při přemísťování těchto rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů přes chráněnou zónu s konečným cílem mimo ni bez rostlinolékařského pasu platného pro tuto zónu jsou stanoveny v příloze č. 18.