§ 5
(1) Nestanoví-li se dále jinak, je základem pro určení odměny za exekuci ukládající zaplacení peněžité částky výše exekutorem vymoženého plnění nezahrnujícího náklady exekuce a náklady oprávněného.
(2) Pokud při exekuci prodejem movitých věcí dochází k výplatě více pohledávek z výtěžku, je základem pro určení odměny ta část vymožené částky, která byla na tyto pohledávky vyplacena.
(3) Pokud při exekuci prodejem nemovitých věcí nebo při exekuci postižením závodu byly uspokojeny zcela nebo zčásti nároky oprávněného, toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný anebo věřitele povinného, který podal přihlášku, je základem pro určení odměny ta část rozdělované podstaty, kterou byly takto uspokojeny nároky těchto osob.
(4) Je-li vedena exekuce podle exekučního titulu, ve kterém se oprávněnému přiznává nárok na opětující se dávky, je základem pro určení odměny výše exekutorem vymoženého plnění nezahrnujícího náklady exekuce a náklady oprávněného. Je-li základem pro určení odměny výše plnění nezahrnujícího náklady exekuce a náklady oprávněného, které bylo vymoženo na opětující se dávky, jež se staly splatnými ode dne zahájení exekučního řízení, nesmí základ pro určení odměny přesáhnout pětinásobek hodnoty ročního plnění.